To nejsem já -2-

30. října 2013 v 15:12 | Maggi
Ahoj!
Máme tady jednoho boha, místy čaroděje a ke konci jedna smrtelnice. :) Dneska trochu delší část :3 Voldemort vypadá jako Loki!!!! nezapomenout :D
A omlouvám se za zpoždění. :3


Loki se s trhnutím probudil. Před chvílí byl zamčený v cele, ale vlastně to nebyl on. Jeho tělo ovládal někdo jiný. Jenom sen. V tu chvíli mu to došlo- není v cele. Rozhlídl se kolem sebe. Byl v lese, seděl na mokré zemi a byl si jistý, že není na Asgardu. Pomalu vstal. Ví na Asgardu, že není ve své cele? Koukl se na slunce. Bylo tak devět hodin ráno. Tou dobou za ním chodí Thor-. Začalo mu hlavě rachotit jak přemýšlel.
To nebyl sen. Thor nepoznal, že tam nejsem.. Jak by taky mohl když- zarazil se. Když je on na Asgardu jako nějaká tělesná schránka, kdo je potom tady? Rozběhl se lesem. Po chvilce doběhl k jezeru, přidřepl si a podíval ne na svůj odraz na hladině. S úlevou si oddechl- byl to pořád on. Sedl si na břeh a koukal do dálky. Nemohl tomu uvěřit.. Je na svobodě a nikoho ani nenapadne, že ten kdo sedí zavřený v cele není on. Pousmál se. Chvíli seděl na břehu a klacíkem šťoural ve vodě. Najednou sykl bolestí a podíval se na svoji pravou ruku. Přes rukáv prosakovala krev. Zavřel oči.
Ocitl se ve své cele a viděl sám sebe, jek si zuby trhá zápěstí. Uslyšel dubot stráží a ohlédl se. K jeho cele přiběhli dva strážní s vyděšeným výrazem ve tváři a zíral na falešné ho Lokiho, který si teď tiskl skrvavené zápěstí. Na chvíli skleněná stěna zmizela a stráže podepřeli falešného Lokiho každý z jedné strany a odešli s ním ven z cely. Loki šel za nimi s pomyšlením, proč ho takhle utéct nenapadlo už dávno. Stráže šli ven z vězení, nahoru po kamenných schodech a dál chodbou až dorazili k jakýmsi dveřím, na které jeden z nich zaklepal. V tu chvíli se jim falešný Loki vysmekl a zmizel.
Loki otevřel oči. Takže ten co ovládl jeho tělo uprchl - a ani ne během 3 hodin. Vstal a nakopl nejbližší pařez. Byl na sebe naštvaný. Proč ho to nenapadlo taky? Jenže teď mu dělalo větší starosti to, kam ten druhý zmizel. Kdykoliv si ho mohl najít a nějakým způsobem ho přenést do cely v Asgardu. Nevěděl proč by to dělal, ale věděl že by to udělal. Loki nevěděl kam jít. Začínal mít trochu hlad, ale bylo to snesitelné. Po chvíli sledování hladiny jezera se otočil zpátky k lesu a vešel do něj. Trvalo to ani ne půl hodiny a dostal se z lesa zase ven. Před ním se rozkládalo velké město, i když o dost menší než to, kde byl naposled.
Takže byl na Midgardu. Napadlo ho, že by mohl jít do toho města, ale po chvilce mu to přišlo jako špatný nápad, ještě když nemá ani normální oblečení. Začal si město prohlížet. Na kraji byla jízdárna. Skvělé. Seběhl dolů z kopce směrem k jízdárně. Doufal, že ho nikdo nevidí. K jízdárně doběhl během chvilky. Kousek před ní se pásli dva koně. Loki si vzal černého s bílou lysinou. Vyhoupl se na něj a rozjel se okolo města. Po chvíli su uvědomil, že kůň nemá ohlávku a uzdu. ,,Sakra." Kůň už běžel tryskem. To není problém. Loki seskočil z koně a při dopadu na zem udělal kotoul ze kterého se ladně postavil. S úsměvem a menší euforií z pocitu svobody se rozběhl zpět ke stájím.
Tam stále nikdo nebyl. Tentokrát zašel dovnitř budovy. Přímo před ním stál bílý kůň s veškerým vybavením. Zahrabal kopyty a probodl Lokiho zkoumavým pohledem. Loki k němu pomalu přešel a rukou přejel od koňského čela přez krk až k bedrům. Kůň pohodil hlavou a spokojeně zaržál. Loki se vyhoupl do sedla a pobídl koně k pohybu. Ten se okamžitě dal do pomalé chůze. Loki vyjel před stáje a měl v plánu rozjet se někam pryč od města. Najednou za sebou uslyšel hlasité odkašlání. Rychle se otočil. Za ním stála nějaká žena, mohlo by jí být tak třicetosm, měla zrzavo-blonďaté vlasy, byla celkem vysoká a pobaveně se usmívala.
,,To je můj kůň" řekla a ruku pozvedla směrem ke koni. ,,Uhm.." Loki netušil co říct, čekal cokoliv, jen ne tohle. To je můj kůň? To je všechno? Nezeptá se co tady dělám nebo proč mám na sobě tohle oblečení? Byl trochu mimo. ,,To nevadí, jestli se chcete projet klidně.. Ale ať je Laki do večera zpátky." ,,Kdo že?" ,,Laki, ten kůň." Řekla žena s úsměvem. Loki sesedl z koně a prohlížel si ženu stejným pohledem, jako jeho předtím kůň. ,,Já vím kdo jste." Řekla po chvíli žena. ,,Cože?" zeptal se Loki s nechápavým tónem v hlase. ,,Vím kdo jste. Loki, že?" ,,Jakto..co..proč ale.. Ano... jistěže jsem Loki.. Jak to víte? Lidé na bohy už přece nevěří." ,,No, od té doby co jste zaútočil na Mannhatton a prohodil mého bývalého přítele oknem jeho vlastního mrakodrapu.. Už na bohy věřím." pravila s velkým trochu šíleným úsměvem.

* * *

Po úspěšném útěku z cely (nečekal, že by mohl být tak jednoduchý, ale byl) a následném přemístění se Voldemort ocitl v lese. Nevěděl kde, ale když si prohlížel zem pod sebou poznal, že už tady před ním někdo byl. Vydal se po stopách skrz les. Po chvíli došel k jezeru. Někdo u něj seděl. Voldemort se schoval za nejbližší strom a člověka pozoroval. Člověk se zvedl a přešl k lesu. Nakopl nějaký pařez. Moment.. Voldemort se přiblížil. To nebyl člověk. Byl to ten pravý Loki. Takže když se Voldemortova duše dostala do Lokiho, toho pravého to přemístilo sem a Voldemort zůstal z nějakého důvodu v podobě lstivého boha. Když Voldemort podíval po Lokim, už byl pryč.
Přešel tam kde před chvílí Loki stál a vydal se lesem po jeho stopách. Půda byla vlhká, takže to nebyl žádný problém. Po chvíli běhu před sebou boha uviděl, jak stojí a na něco shlíží dolů do údolí. Po chvíli se rozběhl a Voldemortovi zmizel z očí. Voldemort došel na konec lesa a podíval se do údolí, ve kterém se rozkládalo celkem velké město. V centru se tyčily mrakodrapy a po kraji města byly rodiné domy a stáje ke kterým právě Loki běžel.
Voldemort se posadil na kraj lesa. Vyhovovalo mu, že vypadal jako Loki - nepřitahoval takovou pozornost, i když byl oblečený tak jak se určitě mudlové neoblékají. Ale lepší než mít holou hlavu a nemít nos. Navíc Loki je pohledný, takže to určitě ještě nějak využije. Potřeboval by svojí hůlku. Mohl by zajít do Příčné ulice a koupit si nějakou novou hůku, aniž by vzbudil větší pozornost. Sledoval Lokiho (který zatím ukradl z ohrady černého koně a rozjel se s ním podél města) jak za jízdy seskakuje z jedoucího neosedlaného koně a rozbíhá se zpět ke stájím. Za chvíli zmizel v budově stájí. Voldemort si teď všiml nějaké ženy, která vyšla zpoza stájí.
Všimla si, že vrata u budovy jsou otevřené a pomalu se k vratům připlížila. Chvíli poslouchala a pak zaběhla za roh. Hned na to uviděl Lokiho jak vyjíždí ze stájí na bílém plně osedlaném koni. Už se chtěl rozjet, ale ta žena na sebe upozornila a dala se s Lokim do hovoru. Voldemort se uchechtl. Ta se bude ještě hodit.. Všiml si, že Loki seskočil z koně, přešel k ženě a pozorně jí poslouchal. Ještě chvíli spolu mluvili a pak spolu odvedli koně zpět do stáje. Voldemort byl rád že Loki ženu rovnou nezabil. Bude jí potřebovat. Loki s ženou vyšli ze stájí a pak se mu ztratili z dohledu. Teď si musí něco zařídit.
Přemístil se a během chvíle stál před obchodem s hůlkami v Příčné ulici. Vešel dovnitř v doprovodu cinkajícího zvonku nade dveřmi. Někde ze zadu vyběhl mladík s ulíznutými vlasy do zadu a s brýlemi. ,,Budete si přát hůlku, že?" Optal se mladík a mávl svou vlastní hůlkou. K voldemortovi přilétl metr, který mu začal přeměřovat délku paží, tloušťku zápěstí a prstů a spousty dalších věcí. Mladík se mezitím přebíral v poličkách a s vítězoslavným úsměvem přešel zpět k Voldemortovi. ,,Tahle by mohla být ta pravá. 12 palců, cestmínové dřevo, blána z dračího srdce a je velmi pružná." Řekl s úsměvem a podával Voldemortovi hůlku. Ta se na chvíli rozzářila jasně zeleným světlem. ,,Perfektní." Řekl mladík, zatímco hledal v papírech cenu hůlky. ,,Bude to 12 galeonů." Když se otočil Voldemort už tam nebyl.
Ještě se zastavil v lékárně a ukradl tam životodárný lektvar a přemístil se k sídlu Malfoyových. Rozrazil dveře a přešel skrz zaprášenou vstupní místnost, ve které visely obrazy celých generací rodiny, která ještě nedávno dům vlastnila. Otevřel další dveře, za kterými bylo točité schodiště vedoucí do sklepa. Sešel dolů a s hlasitým vrznutím otevřel mříže. Na zemi před ním ležel muž. Byl malý, měl malá krysí očka a jedno jeho zápěstí vypadalo jako z ocele. Voldemort mu do úst nalil lektvar který koupil v příčné ulici. Pozorně muže sledoval a po chvíli se muž s trhnutím probudil. Voldemort se usmál. ,, Vstávej, budu tě potřebovat Červíčku."

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tamten Loki Tamten Loki | Web | 31. října 2013 v 6:43 | Reagovat

Už jsem myslela, u té krve na rukávu, že se mu ozvalo znamení zla... :-D A o chvíli později jsem sázela, že dojde do Bradavic a bude se tam ve Voldemortově podobě dožadovat azylu, tak asi může být rád, že je v NY :-D Pepper? No potěš. Skoro je mi Lokiho líto, má se na co těšit ;-)

2 Maggi Maggi | 31. října 2013 v 18:01 | Reagovat

Ale no tak :D Neboj, můžu ti prozradit, že mezi Paprikou a Lokim nic nebude :D I když já jsem celkem škodolibá.. no uvdíme :D

3 Tamten Loki Tamten Loki | Web | 1. listopadu 2013 v 9:56 | Reagovat

[2]: Ještě to tak! Tak hrůzná myšlénka mě ani nenapadla. Spíš jsem si říkala, jestli mu nebude chtít dát za uši :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama