N.M.P. -5-

24. prosince 2013 v 15:04 | Maggi |  N.M.P.
Ahoja! Od 26.12.13 do 2.1.14 jsem offline, prostě mimo internet. :D
Máme tady další díl, tak si ho užijte :3



,,Tony?"
,,Chm?"
,,Nějaký zprávy?"
,,Ne.."
Tak takhle už to chodí asi měsíc. Vždycky přijdu za Tonym do dílny, jestli nemá nějaký zprávy o Clintovi. Zjistila jsem, že jsem si na něj celkem zvykla.
Otočila jsem se k odchodu.
,,Počkej." Zbrmlal Tony. Pohlédla jsem na něj s otráveným výrazem ve tváři. Zvedl ke mě oči. ,,Celý dny jenom sedíš na gauči a chlastáš cappuccino. Musim tě nějak zabavit, ne?" Přešla jsem blíž k němu a pozvedla obočí. ,,Můžeš si nějak vytvořit vlastní oblek, co já vim.." Navrhl a poukázal šroubovákem na kousek vyklizeného stolu vedle něj.
Obešla jsem Toníka a položila dlaně na volnou část stolu.
,,No, a kde mám začít?" Tony si povzedchl a začal mi všechno vysvětlovat.
Několikrát za den přišla dolů uražená Pepper a přinesla Tonymu kafe, které mi někdy i nechal. Můj postoj ke kafi se nijak nezměnil, ale zase mě příjemně nabudilo.
Pozdě večer jsem za Tonyho nadávek (upustila jsem mu na nohu hlavu mého obleku) a trochy mého kouzlení, dodělala ten oblek. Byl zlato stříbrný, i když Tony chtěl jen stříbrný. No, má smůlu, ten oblek je můj.
,,Chceš si ho vyzkoušet?" Zeptal se mě Tony a už mě cpal do obleku. Nijak jsem neodporovala, už jsem se těšila. Tony si vzal ten svůj. ,,Připravená?"
Kývla jsem.
,,Tak se předveď." Řekl Toník a sám se vznesl pár desítek centimetrů nad podlahu. Netušila jsem, jak mám udělat abych vzlétla, ale šlo to samo. Trošku jsem se zhoupla z pat na špičky a odrazila se. Moc mi to nevyšlo, protože jsem se flákla hlavou o strop.
Tony se rozchechtal.
Já se snažila udržet se ve vzduhu silou vůle a pro jistotu i nějakým tím kouzlem. Vydechla jsem a rozletěla se úzkým tunelem ven z Tonyho vily v Malibu, kam jsme před čtrnácti dny přijeli.
Když jsem vyletěla z tunelu do chladné noci a udělela pár kotrmelců, měla jsem chuť začít hlasitě ječet a jásat. To jsem taky udělala. Sletěla jsem střemhlav k zemi s hlasitým šťastným jekotem a poté jsem zase vyrazila ke hvězdám. To se opakovalo nějakou dobu, než mě Tony zastavil, protože jsem děsila lidi dole v ulicích. Rozhlédla jsem se kolem a zjistila jsem, že jsme pěkný kus od Tonyho vily.
,,Je to sakra rychlý." Podotkla jsem a přiletěla ke Starkovi.
,,Neřek bych že to vadí." Uchechtl se Tony a povyletěl trochu výš. Já za ním.
,,Dáme si závody?" Navrhla jsem, protože jsem měla pocit, že dokážu všechno.
,,Jak myslíš. Domů?" Souhlasil Tony.
Já kývla.
,,Tři, dva, jedna.. TEĎ!" Vykřikl a rozletěl se nocí.
,,Počkej!" Zavolala jsem a rozletěla se za ním. Tak jestli vyhraju, i když Tony vystartoval dřív, mám vážně talent. Kličkovali jsme kolem mrakodrapů, tu a tam sletěli střemhlav k zemi, prolétly jsme ruské kolo, které stálo na pobřeží a letěli přes jakousi pustinu před Tonyho vilou. Tady jsem ho konečně začala dohánět, i když mám pocit, že zpomalil schválně. Teď už jsme se snášeli k tunelu a já už Tonyho skoro předehnala, kenže kdy si mě všiml, zrychlil a byl fuč. ,,Pche-aaaaaaaaaa!" Zavřískala jsem, když mě srazilo něco těžkého. Byla to cizí stíhačka, úrčitě ne ta, co měli v S.H.I.E.L.D.u.
Když mě Toník uslyšel, pohotově vyletěl zpět za mnou. To už po mě letoun bezdůvodně pálil a já měla co dělat abych se střelám vyhla. Když ke mě přiletěl Tony, palba na chvíli utala. Zřejmě se rozhodovali na koho střílet. Pak se nocí rozlehl hlas.
,,Kdo z vás je Stark?"
,,Já." Odpověděl rozhodně Tony.
Jenže já měla tu smůlu, že jsem byla v obleku tak trochu nestabilní, takže jakmile to Tony dořekl, zafoukal výtr a posunul mě dopředu, takže to vypadalo, jako bych to řekla já.
,,Co blbneš?" Zasyčel mi Tony.
,,To ne já..!"
Další poryv větru mě posunul ještě blíž ke stíhačce. Ta po mě zase začala pálit. Já se nezmohla na nic jiného, než že se rozletět pryč. Kličkovala jsem tmou jak blázen a byla jsem si jistá, že už jsem musela urazit pěknou dálku. Okolo mě ale stále šlehaly žlutě rozmazané střely. Najednou střílení ustalo a já se na stíhačku otočila.
Chyba.
Mířila na mě větší raketa, které už jsem nestihla uhnout. Ta raketa mi vybuchla přímo před nosem a odhodila mě na zem. Já se pěkně rozmláila, protože jsem celou dobu letěla v pořádné výšce. Kdybych neměla oblek a byla bych člověk, už jsem mrtvá. Jenže já mám naštěstí oblek a nejsem člověk. Pohlédla jsem na temné nebe nad sebou a viděla jsem Tonyho, respektive Tonyho v obleku, jak pálí na stíhačku a nechává jí vybucnout. Poté jsem ho viděla odlítat s něčím na zádech pryč.
Já a můj skvělý zrak.
Problém byl jen takový, že ta stíhačka padala přímo na mě a já nebyla schopná se pohnout. Jenom jsem sledovala, jak se na mě řítí obrovské kusy čehosi. Zavřela jsem oči a čekala na pomalou smrt.
Och, já zapoměla.
Se zbytkem síly, kterou jsem v sobě ještě našla jsem pozvedla ruku, namířila jí na padající kusy a kouzlem je všechny odhodila stranou dřív, než mě stihly rozdrtit. Pak už jsem jenom ležela naprosto vyčerpaná a bez energie. Oblek se mi z nějakého důvodu sám otevřel a já se překulila na chladnou zem, ke které jsem ještě chvíli ležela přitisknutá obličejem. V zadu na hlavě mi tepala silná bolest a já se neodvažovala si tam sáhnout. Vedle mě dopadlo něco těžkého, tak jsem otevřela oči.
,,Měla by ses to nejdřív naučit pořádně ovládat, než se s někým pustíš do boje." Konstatoval Tony, přidřepl si a vzal mě do náruče. Zase jsem zavřela oči a nechala se unášet příjemně chladnou nocí.
-----
Vzbudil mě ledový hadr na mém čele.
,,Máš pěknou horečku." Uslyšela jsem někde blízko ucha. Pořádně jsem otevřela oči. Ležela jsem na gauči a přede mnou dřepěl Clint a držel mi na čele ten hadr. Mohlo být krátce po poledni.
,,To bude tím, jak se léčí ta rána." Povzdechla jsem si.
,,Tu už máš zahojenou."
,,Je možný, že má vnitřní krvácení." Ozvalo se někde na druhé straně místnosti.
,,Jo, to je taky možný."
,,Budeš to potřebvat vyléčit?"
,,Ne, to taky zvládnu sama."
,,Jsi tady v jiných podmínkách než na Asgardu."
,,To je jedno." Odbila jsem ten vzdálený hlas. ,,Co ty tady vůbec děláš?" Zeptala jsem se se stále zavřenýma očima Clinta.
,,No, měl jsem v plánu se už nikdy nevrátit do New Yorku, abych ti dělal chůvu. Někdy dokážeš bejt vážně otravná. Ale věř tomu nebo ne, začalo se mi po tobě stejskat." Věděla jsem, že se pousmál, i když jsem to neviděla.
,,Tak to seš hodnej, že jsi přijel.." Zamumlala jsem a zase usnula.
-----
Když jsem se probrala byla zase tma. Já jsem byla svěží a v dobré náladě, to samé se dalo říct i o Strakovi, který pil alkohol přímo z flašky a Clintovi, který seděl u stolu s hlavou podepřenou a zasněně hleděl kamsi do dálky. Před sebou měl také jednu láhev.
Protáhla jsem se a pomalu vykročila k lednici.
,,Máš hlad?" Zeptal se mě Tony, posadil se na linku a sledoval Clinta který se pohupoval na židli.
,,Hmm. Máš tady něco teplýho?"
Clint se rozhoupal ještě víc.
,,Myslim k jídlu. Na co ty nemyslíš." Dodala jsem, když vyvalil oči. Povzechla jem si.
,,Bože můj!" Otočili jsme se na Clinta, který se válel po zemi a šíleně se chechtal.
,,To máš- z toho- houpání!" Hekl Tony mezi salvymi přicházejícího smíchu.
Já se jenom pousmála. Jo, těmhle dvěma opilcům přijde vtipná i taková pitomost, jako když někdo spadne ze židle. Po chvíli jsem se zase začala řechtat já, protože když Hawkie konečně vstal, uklouzl na vylitém alkoholu. A ještě několikrát. Nakonec jsem mu pomohla na nohy, protože jsem kvůli těm záchvatům nemohla dýchat. Teď už se smíchy na zemi válel pro změnu Tony.
,,S tim pitím by jste se měli krotit." Poznamenala jem a poukázala na oba dva.
Pak jsem zase otevřela lednici a vytáhla si jogurt. Posadila jsem se naproti Clintovi a zabořila lžičku do jogurtu. Clint mě soustředěně pozoroval. Všimla jsem si toho až po několika lžičkách. Přestala jsem jíst.
,,Chceš taky?" Zeptala jsem se a přisunula k němu jogurt. Clint zavrtěl hlavou a pohlédl na Pepper, která právě rozespale scházela ze schodů, oblečená jen v košili a kraťáscíh.
Nesouhlasně jsem si odfrkla.
,,Můžete se trochu uklidnit?" Vyštěkla na nás a promnula si oči.
,,Máš snad problém?" Zeptala jsem se jí jemně.
,,Ano, to mám! Chci se vyspat. A Tony?"
,,Hm?"
,,Buďto půjdu já nebo ona." Ukázala na mě neslušně prstem.
Řekla bych, že není moudré pokládat tak důležitou otázku opilci, ještě ke všemu asi v nejvyšším stádiu opilosti.
Tony se nejdřív podíval na mě. Já udělala štěněčí oči a vyšpulila jsem spodní ret. Nechci přece přijít o tak krásné místo s výhledem na moře, jen kvůli nějaké Tonyho přítelkyni. Poté Stark pohlédl na Pepper, která měla ruce v bok a zrudlé tváře vztekem.
Myslím, že odpověď je jasná.
,,Já si tady nechám.." Promluvil dětským hláskem a dal si prst ke koutku úst, jakože usilovně přemýšlí.
Měla jsem co dělat abych nevyprskla smíchy.
Clint to bohužel nevydžel, takže si vysloužil Peppeřin pohlavek.
,,Vždyť se jenom smál." Bránila jsem svoji chůvu odvážně.
Tony se naštěstí rozhodl dřív, než jsem ten pohlavek stihla schytat i já.
Je to zvláštní, teoreticky v asgardském věku bych mohla být Peppeřina praprapraprababička, bohužel v tom Midgardském jsem spíš jako její dcera.
,,Nechám si De-e." Usmál se můj milášek na Pepper. Pepper zlostně zadupala a rozběhla se do ložnice sbalit si věci. No, právě jsem zničila mému nejlepšímu kámošovi milostný život. Někdy, si přece musím dokázat, že jsem pořád na straně zla, no ne? Tony se jenom zasmál a zase si sedl na linku a pořádně si lokl z láhve. Hawkie jen zíral. Trochu hlasitě si odkašlal.
,,Uvědomil sis, cos právě udělal?" Zeptal se Starka. Asi nemá ještě tolik upito, jako Tony.
,,No jistě. Nechal jsem si De-e místo Pepper a udělal jsem tu nejlepší věc za svůj život." Umál se a pozvedl už skoro prázdnou láhev.
-----
,,Co jsem to udělal." Zahučel Tony do polštáře.
,,Přece tu nejlepší věc v tvym životě." Podotkl ironicky Clint, který okolo něj právě procházel. Já na něj varovně vyvalila oči a pleskla jem Tonymu na hlavu studený hadr abych mu alespoň trochu ulevila od bolesti hlavy, která přišla hned, jak se vzpudil na kuchyňské lince schoulený do klubíčka. Já s Clintem jsme na tom nebyli o moc líp. Oba dva jsme usnuli s hlavou na stole a zbytkem těla skrouceným na židli.
,,Ehm, všimla jsis, že máž vzdu na hlavě krev?" Upozornil mě Clint a poplácal mě po rameni. Já si povzdychla, strčila Hawkiemu do ruky hadr a šla si umýt hlavu.
Když jsem se vrátila z koupelny, zastihla jsem kluky jak se něčemu hlasitě smějí. Když si mě všimli, smích utichl a vystřídalo ho tiché rychlé šeptání a pobavené pohledy mým směrem.
,,Vy se opovažujete pomlouvat asgardskou bohyni?" Zvolala jsem a majestátně jsem se k nim přisunula.
,,Jen jsem říkal Clintovi, jak mistrně si zvládla ten záhadný útok." Další výbuch smíchu.
V mém mozku cvaklo.
Pohlédla jsem na Clinta.
,,To ty! Víš, že si mě moh zabít."
,,Ale nemoh!" Vykřikl Clint, který se stále řechtal a kryl si hlavu před mými pohlavky.
,,De-e. Všechno bylo pod kontrolou. N-niko- nikomu se nemohlo nic st-stát!" Řáchal se Tony a stále si držel na hlavě hadr. ,,Ale proč?" Zeptala jsem se nevěřícně.
,,Musíme si tě vytrénovat. Vem si, kdyby v tom letadle neseděl Clint a nebyl jsem tam já. Už bys byla mrtvá." Řekl teď zcela vážně Tony a posadil se. Škytl. Neměla bych je brát vážně.
Odfrkla jsem si, otočila se na podpadku a zmizela ve své ložnici. Prej sranda! Pche! Já se jim ještě pomstím.


Šťastné a veselé!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Goldie :3 Goldie :3 | Web | 27. prosince 2013 v 7:39 | Reagovat

xD To je BOMBA :DDD a ta animka xDxDxD

2 Xanya Xanya | Web | 27. prosince 2013 v 10:10 | Reagovat

To je dobře,že je Pepper pryč,už mě začínala štvát. :D

3 Veru Veru | Web | 27. prosince 2013 v 18:29 | Reagovat

Pepper nemám ráda, pryč s ní :D Tony s Clintem jsou teda svině, takhle se pokus o vraždů :D

4 Maggi Maggi | Web | 30. prosince 2013 v 22:08 | Reagovat

[1]: Díky, tyhle dva se mi málokdy poštěstí najít pohromadě :D

[2]: Že? Je to mrcha :D

[3]: Pepper je protě taková ta divná, druhá, horší.. Všude je prostě navíc.
Ale vždyť to bylo "pod kontrolou" :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama