N.M.P. -7-

1. ledna 2014 v 22:36 | Maggi |  N.M.P.
Ahoja!
Tak doufám, že jste si Silvestra náležitě užili. :3

Já sem dávám novou kapitolku, dneska napsanou z nedostatku spánku (za dva dny mám naspato asi dvě hodiny :D) a předopováním kávou, ale není dějově vůbec důležitá (ta kapitola). Nic se nestane, když si jí nepřečtete :D No, dostala jsem ze sebe, co jsem mohla. :D
A ještě jednoho -- :D
A ještě -- :D
To už stačí, snad jste veselí dost -- :D



,,Dneska mám narozeniny!" Zvolala jsem do ticha, rušeného jen Clintem, který chroupal dílek jablka. Tím jabkem se následně začal dusit.
,,A..?" Zamračil se Tony, přešel ke Clintovi, uštědřil mu herdu do zad a vzal si z talířku na stole si také vzal kousek. ,,Mám takový pocit, že jsi mi stihla vyplenit už jednu kartu, takže nevím, proč bych se měl obtěžovat dávat ti nějaké dárky." Zahuhlal s plnou pusou. ,,Jo, a připravila jsi mě o přítelkyni." Ukázal na mě prstem.
,,Nezdá se mi, že by jsi s tím měl nějaký větší problém. Trauma nebo tak." Zamračila jsem se pro tentokrát já.
,,A kolik ti je?" Zachroptěl Hawkie, kterému přes jeho záchvat kašle asi unikl můj menší rozhovor s Tonym a tím pádem mě vrátil k mé předchozí myšlence.
,,To je jedno, každopádně jsem četla o.."
,,O ničem jsi nečetla, nemůžu si dovolit všechno, co tě napadne." Vložil se do rozhovoru zase Tony.
Vyvalila jsem oči. Jsem s ním dost dlouho na to abych věděla, že on nikdy nemůže mít problém s penězi.
Nikdy.
,,Četla jsem, že existují zahrady, kde chovají zvířata. Chci se tam podívat." Pokračovala jsem, nasadila jsem podmanivý úsměv a s očekáváním spojila ruce za zády.
,,Vezmete mě tam?" Zeptala jsem se do ticha.
,,No, nevím.. Ještě jsi mi nezaplatila tu lednici." Tak nesmlouvavý tón, který Toník nasadil u druhé věty, jsem v životě neslyšela.
Ach, ta lednice. No, prostě mi nešly dovřít ty dveře, protože tam bylo něco zaseklýho, tak jsem použila trošku sílu. Od tý doby mi Tony pomalu nedovolí použít ani koupelnu.
,,Víš, často si říkám, proč si mě tady vůbec ještě necháváš. A proč tady necháváš i jeho." Změnila jsem radši téma od mých narozenin a poukázala na Clinta. Tony se k mému údivu zasmál.
,,Přece protože vás mám rád." Další krásný ironický úsměv. Jen jsem s pootevřenou pusou pokývala hlavou.
To je zase dilema.
Žuchla jsem na gauč vedle Clnita a opřela si hlavu o jeho rameno.
,,Vy spolu teď oficiálně chodíte?" Zeptal se Tony s pozvednutým obočím a sedl si vedle mě. Dala jsem si nohy do jeho klína a společně s Hawkiem jsem pokrčila rameny.
,,Pojedeme teda do tý-"
,,Ne. Stěhujeme se zpátky do New Yorku." Skočil mi do řeči Toník, se kterým jsem následně svedla boj o poslední kousek jablka.
Prohrála jsem. Ztrácím kondici.
,,Proč?" Zabrmlal Hawkie a dal mi ruku okolo ramen.
Když si vzpomenu na naše první setkání.. Po tváři mi přelétl mírný úsměv.
,,Potřebuju zprovoznit Stark-"
,,Copak jsi tam nebyl dost času před tím, co jsem ti spadla na střechu?" Skočila jsem mu do řeči pro tentokrát já. ,,Jeznže to jsem tam byl, protože Pepper chtěla Strak tower vidět. Já tam na ní jen čekal." Pozvedl ruce v obranném gestu. Já si ho nedůvěřivě prohlížela. ,,Nebo můžeš zůstat tady, daleko od centra dění. Je to na tobě." Řekl a nezúčastněně se zakousl do jablka.
Hlasitě jsem si povzdechla. Samozřejmě, že nechci být mimo dění. ,,Kdy jedeme?" Usmála jsem se a nasadila společenský tón.
,,Až si sbalíš věci, Deinko." Odpověděl mi a pohladil mě po vlasech.
,,A můj názor nikoho nezajímá?" Připoměl se Clint, když jsme se s Tonym rozešli každý do jiného pokoje.
,,Stejně je nás většina!" Zvolala jsem a vykoukla na něj zpoza dveří. Pomalu ke mě přešel a vzal můj obličej do dlaní. Pousmála jsem se a přitiskla se k němu.
,,Už nebudeme mít chvilku pro sebe." Smutně mi zahuhlal do vlasů. Než jsem stihla říct něco vhodného, vložil se do rozhovoru Tony.
,,To nemáte ani teď, takže si nestěžujte a balte. Buďte té lakavosti." Dodal, když si všiml jakými pohledy ho probodáváme. Odtáhla jsem se od Clinta a zalezla si do pokoje, pokračovat v balení.
Před odjezdem jsem se ještě stihla s Clintem pohádat, kdo bude sedět vepředu. Tentokrát jem naštětí měla dostatek argumentů a potyčku jsem vyhrála. Bohužel se mnou zbytek cesty neprohodil ani slovo.
-----
Jakmile jsem si ve Stark toweru vybalila věci, stihl za Hawkiem přijít nějaký chlap, že pro něj má Fury práci.
,,Dávej pozor!" Zavolala jsem na něj, když už stál uvnitř výtahu. Věnoval mi unavený úsměv a pokývnutí, poté mi zmizel z očí.
,,Neboj, nikdo ho tam nesežere." Poznamenal Tony a rozcuchal mě.
,,Přestaň se ke mně chovat, jako kdyby mi bylo deset!" Okřikla jsem ho, zatímco jsem si snažila učesat vlasy pomocí prstů. Z toho věčného cuchání mě jednou klepne. Třeba i Thor.
,,No tak." Usmál se omluvně a zapl kávovar.
Pohlédla jsem na hodiny. Bylo půl desáté. Poslední dobou chodím spát dost brzo, takže jsem byla celkem unavená, ještě k tomu ta dlouhá cesta.
,,Jdu na kutě." Zívla jsem si do dlaně.
,,Už? S tebou je srandy jak s-" Zbytek věty už jsem neslyšela, protože jsem ho přehlušila hlasitým třísknutím dveří od mého pokoje. Tak jak jsem padla na postel, tak jsem usnula.
-----
Probudila mě neskutečná spousta hlasitého nadávání.
Chvíli jsem ještě jen tak ležela a zírala z okna, poté jsem se vydala zjistit, co se stalo. Našla jsem Tonyhoa, jak si drží dlaň pod proudem nejspíš ledové vody.
,,Kroť se, ta rána se ti nadáváním nezahojí." Napomenula jem ho a vypla tekoucí vodu. ,,Dal ses na vegetariánství?" Zeptala jsem se ho, když jsem si prohlédla rozházené ovoce po lince. Některé už bylo nakrájené na různé patvary ve skleněné misce. Strak protočil oči.
,,Můžu si to dát pod tu vodu? Víš, bylo to celkem příjemný." Upozornil a přesouval dlaň s řeznou ránou pod kohoutek. Povzechla jsem si a vzala jeho dlaň do těch svých. Okolo spojených rukou zavířila magie, s nádechem světle modré barvy. Pustila jsem ho.
,,Ani jizvička." Pochválil mě, když si nově uzdravenou dlaň prohlédl.
,,Proč jsi dělal ten salát?" Zeptala jsem se ho a poukázala na misku.
,,Měl jsem hlad." Obhájil se, umyl zkrvavený nůž a chopil se papriky. ,,Je čas oběda,víš?"
,,To jsi mě nemohl vzbudit?"
,,Neměl jsem potřebu."
,,Dneska chci do tý zahrady."
,,Myslíš zoologický zahrady."
,,Ano."
,,Ale žádný blbosti." Řekl a zvedl ukazovák.
,,Skvělý! Díky!" Šťastně jsem ho objala a zamířila k výtahu.
,,De-e?"
,,Co je?" Zarazila jsem se uprostřed pohybu.
,,Musím se převlíct." Měl na sobě domácí tričko a tepláky.
,,Ale nemusíš." Přistoupila jsem k němu a pozvedla ruce. Pomalu jsem je snižovala, až jsem došla k botám. Poté jsem pár kroků poodstoupila a zhodnotila svou práci.
,,To jsem měl na sobě včera." Zamračil se a založil ruce na prsou.
,,No a?"
,,De-e, hvězda jako já, si nemůže dovolit chodit ve stejném oblečení dva dny."
,,Ale vždyť to není to samé!"
,,Ale vypadá to tak."
,,Včera tě nikdo neviděl, přijeli jsme pozdě."
,,Nikdo, až na ty davy fanoušků tam dole." Zašklebil se Stark.
Pohlédla jsem do stropu a napočítala si do dvaceti. Poté jsem opět pozvedla ruce a zopakovala stejné kouzlo, jako před chvílí. S tmavomodrým oblekem byl Tony spokojený, takže jsme k mé velké radosti mohli vyrazit.
Cestou do zahrady jsme se ještě zastavili na obědě v jedné velmi luxusní restauraci. Málem jsem tam přišla o život, protože pištící Tonyho fanynky myslely, že jsme něco víc než nejlepší přátelé, takže mi každou chvíli přistál na hlavě nějaký odpadek. Jednou mi kolem hlavy prolétl i foťák. Vypadal draze.
Z restaurace nás vyhodili, ale až po tom, co jsme se najedli, takže jsme do zoo dorazili s příjemně plným žaludkem. ,,Máte tu velmi zvláštní zvířata." Prohlásila jsem, když jsme došli k výběhu rypouše sloního.
,,Cha! Někdy bych chtěl navštívit nějakou vaší zoo." Zamál se Tony a šťouchl mě do žeber. Sykla jsem bolestí a zamířila k dalšímu výběhu s takzvanými žirafami. Jsou to úžasná stvoření, hned po zebrách. Na těch mě fascinuje to zbarvení.
,,My zoologický zahrady nemáme.. Co je to?" Ukázala jsem na jasně růžovou hmotu v jednom ze stánků kolem.
Po dlouhém přemlouvání z mé strany mi Toník koupil cukrovou vatu, kterou jsem hned hodila do koše, protože se mi po ní nepříjemně lepila pusa a prsty.
,,Co blbneš! Moh jsem to dojíst!" Zhrozil se, když uviděl růžovou hmotu na špejli mizet v odpadkovém koši.
,,Promiň! Promiň.."
,,Dneska už ti nic nekoupím. Jsi jak malý děcko.."
To by ani nebylo potřeba, já už nic nepotřebuju.
Když jsme konečně vyšli ze zoo, byla už tma. Nasledli jsme do auta, které nás dovezlo do Stark toweru.
-----
,,Tak. Teď po tobě potřebuju úplně jednoduchou věc." Oznámil mi, když jsem se rozvalila na gauči, s čajem v rukou. Pozvedla jsem obočí. Tony se ke mě otočil zády a něco zamumlal. Hned na to se před ním objevil několikrát zmenšený Strak tower.,,Pojď sem." Přikázal a mávl na mě rukou. Poslušně jsme k němu docupitala. ,,Až ti řeknu, zatlačíš tady na tohle," ukázal na příslušné místo ,,a potom tohle zmáčkneš. Jasný?"
Kývla jsem, i když jsem měla tušení, že s pouhým hologramem nic nesvedu. Chvíli jsem pozorovala Tnyho, který s ním bez prblému pracoval. Poté si vzal zvláštní nerovný ovál a vyšel na terasu, kde na sebe navlékl svůj oblek.
,,Počkej!" Zavolala jsem za ním, když vzlétl. ,,Jak uslyším, až mi řekneš?" Zeptala jsem se, když přistál přede mnou. ,,Jo, jasně. Málem jsem zapoměl." Něco si pro sebe zamumlal, potom zmizel v jednom z pokojů. Během chvíle z něj zase vyšel, s malým černým přístrojem v ruce.
,,Strč si to do ucha, pak mě uslyšíš." Věnovala jem mu nedůvěřivý pohled. ,,Neboj a věř mi. Prosím?"
,,Stejně je to všechno na tebe." Prohodila jsem a otočila se k hologramu věže.
,,Všechno jasný?" Ujišťoval se, ještě než vzlétl.
Kývla jsem. O tom mém podceňování si s ním promluvím později. Čekala jsem jen malou chvíli, než se mi v uchu ozval Strakův hlas.
,,Zapni to."
Z toho jsem vydedukovala, že mám splnit jeho předešlé příkazy a stiskla určená místa. K mému nemalému údivu mi ruka jen volně neprojela na desku stolu, ale zastavila se na tlačítku. Zatlačila jsem na velký červený čudlík, hned potom na menší. Věž na hologramu se začala rozsvěcovat.
,,Páni.." Vydechla jsem.
,,Pěkný co? Jako Vánoce. Ale Santa jsem..já." Uslyšela jsem samolibý hlas Tonyho ve svém uchu.
Usmála jsem se.
Za chvíli už stál Tony zase vedle mě, pěkně v civilu a pil šampaňské ze své sklenice. Najednou se otevřely dveře výtahu a dovnitř místnosti vešel muž v obleku, s černými deskami v rukou. Tony k němu rozhodně zamířil. Já chtěla jít také, ale on mi pokynul ať zůstanu na místě. Chvíli s mužem o něčem debatoval a mě to nedalo, takže jsem se začala pomalu přibližovat.
,,...teserakt-"
,,Teserakt?!" Přerušila jsem muže neomaleně. ,,Ten teserakt? Co zmizel-"
,,Zná se se Stevem, ten jí o teseraktu řekl." Přerušil mě Strak a usmál se na muže.
,,Ona ví o S.H.I.E.L.D.u?" Pozvedl muž obočí a prohlédl si mě. ,,Nevypadáte, že by jste byla odsud." Promluvil ke mně. Už jem chtěla odpovědět, ale Tony mě znovu přerušil.
,,Víš co? Dej mi to a měj se pěkně. Pozdravuj Furyho!" S těmito slovy a falešným úsměvem vyrval muži desky z rukou a strčil ho do výtahu. Když se dveře výtahu zavřely, přešel Tony ke stolu, na který desky položil. Mávl rukou a z desek vyletělo několik obrazovek, na každé něco jiného. Na jedné bylo velké zelené monstrum, které vypadalo pěkně naštvaně, jinde byl jen text, jinde byla jiná videa s jinými lidmi..
,,A hele, Thor." Poznamenala jsem, když jsem si ho všimla na jedné z větších obrazovek.
,,Chm. Takže sis to vážně nevymyslela, co?"
,,Ne."
,,Vypadá to, že mám práci." Řekl, když se před námi objevil obraz, na kterém desítky lidí klečely před nějakým magorem s rohama na hlavě.
,,Chci letět s tebou." Oznámila jsem mu nekompromisně.
,,To tě mám nést na zádech?"
,,Ne." Pousmála jsem se a poklepala si na kovový náramek okolo jedné mé ruky.
,,Co je to?"
,,Uvidíš." Usmála jsem ještě víc. Za nedlouho se ozvalo hlasité "křach!", jak něco prorazilo výplň jednoho z oken.
,,Co je k sakru tohle? Aha..?" Vybreptl, když se na mě poskládal můj oblek.
,,Stihla sis ho opravit, co?" Řekl a sám zmizel v tom svém.

Za chvíli už jsme byli jen kousek od místa, kam jsem měli namířeno. Pod námi se vznášela jedna stíhačka. Ještě níže na zemi, se rval Steve a ten druhej. Sletěli jsme ještě trochu níž a když byli Kapitán a onen s rohy od sebe, se Tony rozletěl a plnou silou praštil zlého do hlavy. Poté přistál na zemi a namířil na něj veškterým svým vybavením. Mě právě došlo, na koho Tony míří. Rychle jsem dopadla na zem a sundala si oblek. Přistoupila jsem vedle Tonyho.
,,Loki?" Zašeptala jsem a pomalu k němu přikročila, když sundal brnění. ,,Co tady k sakru děláš?" Zasyčela jsem. Naneštěstí můj nebohý bratříček neměl co říc na to, že mě vidí. Stark nás chvíli bezradně pozoroval a když se nám za zády snesla stíhačka, čapl Lokiho a zatáhl ho dovnitř. Tam ho připoutal k sedačce. Já si sedla naproti němu. Když dovnitř vešel Steve, věnoval mi udivený pohled.
Vznesli jsme se do výšky.
Zahleděla jsem se Lokimu do očí. Není ti nic? Co tady k sakru děláš?!
Plním slib.
Ale jaký?
Musím získat teserakt. Poté pro sebe získám Midgard a můžeme na něm společně vládnout.
A máš ty vůbec ponětí, kde ten teserakt je? Koho zajíma, že chce vládnout Zemi, když se se mnou o vládu podělí.
To netuším. Jediné co vím je, že ho mají moji lidé.
Ty máš nějaké příznivce?
Ano. Někteří se mnou ale nejsou dobrovolně.
Zamračila jem se.
Všechno ti ukážu.
Zahřmělo.
My s Lokim jsme sebou cukli.
,,Co je? Bojíte se bouřky?" Zeptal se Steve a pohlédl na Lokiho.
,,Spíš toho, co po ní následuje." Řekl přidušeně trochu nahrbený Loki s pohledem upřeným na strop. Ozvalo se zadunění. Letoun se nebezpečně zakynklal a jeho zadní dveře se otevřely. Na ty teď dopadl Thor, s obličejem zkřiveným zlostí. Vrhl se na Lokiho, vytrhl ho z pout a vyskočil z letadla. Tony se rozletěl hned za ním.
,,Jseš si jistý, že tam chceš jít?" Zeptala jsem se Kapitána, který se právě potýkal s padákem.
,,Ano."
Pomohla jem mu s upevněním batohu. Steve se rozběhl a skočil do tmy, smíchané s hustou mlhou.
,,De-e?"
Málem jsem dostala infarkt, když se za mnou ozvala Nat, o které jsem do teď ani nevěděla. Nestarala jsem se o to, kdo sedí za řízením.
,,Hm?" Zahučela jsem a sedla si na sedadlo vedle ní. Ona zavřela zadní vchod a začala kroužit nad místem, kam se všichni čtyři propadli.
,,Byl to tvůj bratr?"
Kývla jsem hlavou.
,,Nikdo se to nesmí dozvědět." Povzechla si Nat.
,,Všichni to vědí." Zašeptala jsem, bůh ví proč.
,,Mylsím Furyho a ostatní agenty. Budeme si muset dávat pozor na jazyk a ty," ukázala na mě prstem, ,,budeš muet dávat pozor na svoje chování."
Kývla jsem. Bylo toho na mě trochu moc. K čemu se to Loki zase dostal?
Létaly jsme v malých kruzích ještě deset minut, než se ozval Tony.
-----
,,Kde to jsme?" Zeptala jsem se, když jsme přistáli na létajícím nevím čem.
,,To je nová základna S.H.I.E.L.D.u." Odpověděla Nat.
,,Nová? Proč?"
,,Loki tu starou zdemoloval."
Sevřel se mi žaludek. Tam byl přece Clint.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 kaucus (loki) kaucus (loki) | Web | 2. ledna 2014 v 9:07 | Reagovat

zase jako vždy dobrá kapitola :D ale dusí se ve mě takový pocit že až De-e zjistí že loki si "přivlastnil" Hawkeye tak ho zabije :D

2 Maggi Maggi | Web | 2. ledna 2014 v 13:41 | Reagovat

Musím se přiznat, že zabít Lokho mě nenapadlo.. No, uvidíme :D Echeche :D

3 Vendy Abbygail Matthews Vendy Abbygail Matthews | 3. ledna 2014 v 19:02 | Reagovat

Jen taková otázka, kdy bude další? Jsem totiž závislá jen na tobě, protože ostatní přidávají kapitoli jen v úterý a já nemám co číst :( :D

4 Maggi Maggi | Web | 4. ledna 2014 v 0:24 | Reagovat

[3]: Včera a dneska :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama