Podle sebe nehodlám soudit tebe -5-

31. ledna 2014 v 22:13 | Maggi |  P.S.N.S.T.
Dneska jsem konečně viděla American Hustle. :3 Je to fantastickej film, naprosto o ničem, ale je fantastickej. (hraje tam Jeremy :D) A film ukazuje dobu v roce 18set něco. Vážně ho doporučuju. :) Jsou tam neskutečný rozhovory. :D Např. taková chvilka s Irvingem (Christian Bale) a Carmiem (Jeremy).
J: "Bude ten šejk černej?
Ch: "Je to.. Je to Arab"
J: "Takže bude černej, že?"
-----------------------
J: otevře kufr auta "Tady to je."
Ch: "Co je to?"
J: "Mikrovlnka. Ohřeje všechno. Těstoviny. Lasagne. Masové kuličky. Je to věda. Ohřívá to jídlo. Je to vědecké."
Ch: "A vy jste mi to koupil. Tuhle vědeckou troubu..Pro mě?"
J: "Jo. Pro nového přítele."
Ch: "Děkuju.. Děkuju."
J: "Nedávejte tam kov."
------------------------
To je něco neskutečného. Tady je ten film ---> http://milujeme-filmy-cz.webnode.cz/products/spinavy-trik-2013-/
Chtěla jsem na to zajít do kina, ale mám takový pocit, že jsem to prošvihla. (Jedinej pro mě důležitej film, kterej jsem neprošvihla byl Hobit 2. :D) A jestli ne, tak na něj půjdu.
Každopádně teď už k povídce. N.M.P. pořád ještě dopisuju, jsem zvědavá, kdy už to ukončím. Je to celkem depresivní..
Tudle kapitolu jsem přepisovala snad třikrát a tahle její verze je asi nejlepší. Radši nad tím ani nebudu přemýšlet nebo jí zase začnu přepisovat. Dneska to bude celkem krátká kapitola, ale já se snažila. :D A díky všem, co sem chodí a komentují, doslova mě to nakopává k další práci. :)





Codělatcodělatcodělatcodělat.. Co mám k sakru dělat?! Ten pitomej psychopat mi právě u krku drží nůž a vyhrožuje, že mě zabije, jestli se Avengers nevzdají Země! Teď jsem si tak něco uvědomila. Přece mi do těla dávali nějaká séra, protože mi po Tonyho boku hrozilo nebezpečí, tak abych se mohla upránit. Je to už pěkných pár let zpátky a já se svou sílu nenaučila pořádně používat, proto jsem jí také nikdy nepoužila a radši zůstala v "bezpečí" obleku. Rozhodla jem se jednat, než mi ten parchant usekne hlavu. Kopla jsem ho patou do holeně a světe div se, jeho to vážně bolelo. Odstrčil mě na zem a začal si mnout bolavé místo. Já se začala sápat směrem k Tonymu. Natáhla jsem před sebe jednu ruku a hned na to mi mezi prsty přistála dýka, která se zabodla do kamene. Páni.
,,Zbláznil ses!" Zakřičela jsem a otočila hlavu na Lokiho
. ,,To sis všimla brzo," poznamenal někde vzádu Clint.
Loki na mě chvíli jen hleděl přes přimhouřené oči. Pak se nadechl a chystal se něco říct, nejspíš něco důležitého, ale Tony využil jeho nepozornosti a svalil ho na zem svým ohnivým výstřelem. Pokusila jsem se postavit a nevypadat otřeseně. Loki ležel na zemi za mnou a očividně omdlel. Hned se ke mně přihnal brácha.
,,Jsi v pořádku? Neudělal ti nic? Nemučil-"
,,Jsem v pohodě," přerušila jsem ho rozhodně a pomalu si to namířila k Lokimu. Najednou se tu objevila helikoptéra S.H.I.E.L.D.u, z té vyskákali agenti, popadli ho a vzali do vrtulníku. Zvládla jsem jen stát a s pootevřenou pusou sledovat vzlétající vrtulník. Proč se ve mně začíná probouzet ten ochranářský pud? Zrovna teď? Povzdechla jsem si.
-----
Probudila jsem se ve svém pokoji. Nějakou chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomila, co se stalo. Netušila jsem, jaký je den nebo kolik je hodin. Sputila jem nohy z postele a z plných plic si zívla.
,,Jak jsi se vyspala?" Vtrhl do pokoje Tony, očividně dobře naladěný. Promnula jsem si oči.
,,Proč máš tak dobrou náladu?" Zeptala jsem se místo odpovědi. Žuchl vedle mě.
,,Přece protože jsi zpátky! A Loki už je konečně chycený. Dneska si pro něj přide Thor," oznámil.
Vyvalila jsem na něj oči.
,,Neříkej, že ho máš pořád ráda," řekl skoro prosebným tónem.
,,Tys taky nebyl na Pepper zrovna hodnej, ale ona tě pořád milovala!" Zvolala jsem.
Tony na mě ublíženě pohlédl. Měli jsme spolu takovou dohodu, že už se o Pepper nikdy nezmíníme. Ale tak jak jinak to mám takovýmu.. bráchovi vysvětlit?
Chvíli jsme jenom tak seděli. Já měla takové tušení, že mi chce ještě něco říct, takže jsem se neodvážila odejít. On zadumaně hleděl do zdi naproti. Začínala jsem se cítit vážně blbě. Teprve teď mi úplně došlo, jak to musí být pro Tonyho těžké. Opustila ho Pepper, všichni ho obviňují za to, jaký je děvkař, i když to je trochu pravda. Pak má problémy se svým sebevědomím, od té doby, co tady byli ti mimozemšťané. Ještě ke všemu má sestru, která je zabouchlá do jeho úhlavního nepřítele a člověka, který ho vyhodil z okna. Teď už jsem se cítila doopravdy hloupě.
,,Promiň," zamumlala jsem a obejmula ho kolem ramen.
Pohlédl na mě.
,,Bež za ním," řekl.
,,Cože?" Vůbec jsem v tu chvíli netušila, co má na mysli.
,,Běž za Lokim."
Překvapeně jsem zamrkala.
,,Vážně?"
Přikývl.
,,Myslím, že uvítá někoho, kdo ho nebude chtít zabít," povzbudivě se pousmál, vstal a vyšel z mého pokoje pryč.
Já tam zůstala trochu omráčeně sedět.
-----
Jak jsem později zjistila, Lokiho drželi v té létající pevnosti, jak jsme to s Tonym nazvali. Dostat se tam nebyl problém, čmajzla jsem Clintovi Quinjet. Doufám, že to pochopí. Vzlétla jsem bez problémů, protože mě létat učila Nataša. Díky bohu za to. Když jsem byla ve vzduchu a kousek od lodi. Ve sluchátkách se mi ozval ženský hlas, ptající se na mou identitu. Řekla jsem jí kdo jsem, protože s tím by snad neměl být problém. Teda pokud mě nanahlásí Furymu. Přistání proběhlo hladce. Vyšla jsem z Quinjetu a vmísila se do davu agentů, mířících do vnitřku lodi. Šla jsem s nimi pěkný kus cesty a hledala nějaký orientační bod, který by mi poradil, kudy k Lokiho cele. Vážně jsem se nechtěla nikoho ptát, abych na sebe zbytečně neupoutala pozornost. Vyděšeně jsem povyskočila, když mě něčí ruka chytila za rameno. Úlevně jsem vydechla, když jsem zjistila, že je to Bruce. Chystala jsem se ho hlasitě pozdravit, ale on mi přiložil dlaň na ústa a vedl mě spleitými chodbami až k jedné větší místnosti, zřejmě jeho laboratoř. Uvnitř mě pustil.
,,Předpokládám, že hledáš Lokiho celu," usmál se trochu nervózně.
,,Ano," přitakala jsem. ,,Ale proč jsme tady?" Rozmáchla jsem rukama kolem sebe.
,,Věř mi, kdyby tě viděl někdo nesprávný, už by jsi byla ve výslechové místnosti."
,,Ale proč? Myslela jsem, že už mi dali pokoj, když si pro mě nepřišli domů," zamračila jsem se nechápavě.
,,Věděli, že příjdeš," oznámil.
,,Sakra jakto?" Zvolala jsem a svalila se na židli, co mi padla pod ruku.
,,Teď už není zrovna tajemství, že spolu s Lokim něco máte," posadil se na proti mně.
,,My spolu ale nic nemáme," namítla jsem.
Pobaveně se pousmál a opřel si bradu o ruce.
,,Kdyby jste spolu vážně nic neměli, už by jsi byla mrtvá," prohlásil nemilosrdně.
Pozvedla jsem jedno obočí. Ale jistě, možná to je pravda.
,,Uhm.. A řekneš mi, kudy se dostanu k jeho cele?"
Souhlasil a pak mě tam osobně dovedl. Poté mi slíbil, že něco udělá s kamerovým sistémem, abych nebyla na záznamu. Chvíli jsem sbírala odvahu k tomu, stisknout čudlík na dveřích a vejít do místnosti. Zhluboka jsem se nadechla a vše udělala co nejrychleji. Když jsem vyechla, už jsem stála naproti Lokimu, zavřeném v prosklené cele. Seděl na lavici, zadumaný pohled zabodnutý do země a s bradou podepřenou.
Odkašlala jsem si a dostalo se mi zvědavého pohledu. Přešla jsem těsně před celu a položila na ní dlaň.
,,Mám chuť tě uškrtit," zamumlala jsem.
Usmál se, vstal a přešel těsně ke sklu.
,,Tak do toho," s úšklebkem na tváři vyzívavě rozpřáhl ruce.
Probodla jsem ho nevěřícným pohledem.
,,Nech toho."
,,Čeho?"
,,Všechno bereš na lehkou váhu."
,,Ne, to ty všechno považuješ za moc důležité."
,,Neřekla bych."
,,Jsi tady jenom proto, aby jsi se se mnou pohádala?"
,,Ne. Chtěla jsem se s tebou vidět. A dozvědět se, proč jsi mi dal ten nůž na krk."
,,Chtěl jsem působit věrohodně."
,,A co kdyby řekli, že ne? Že Zemi ti nedají? Zabil by jsi mě pak?"
,,Ale oni by to neřekli."
,,Jak si tím můžeš bejt tak jistej."
,,Tak jako tak, stejně by jsi mě kopla do nohy a vyšlo by to na stejno," znovu se pousmál.
Nevím proč, ale měla jsem šílenou chuť mu dát facku. Přemýšlela jsem, jestliby se spustil alarm, kdbych otevřela dveře té cely. Tázavě jsem se podívala na Lokiho, který stál rozkročmo a stále se usmíval.
,,Alarm se nespustí," ujistil mě.
Přešla jsem k malé desce s ovládáním. Bylo tam tlačítko, nad kterým byl nakreslený miniaturní obrázek s otevřenými dveřmi. Asi si někdo nepamatoval, který z čudlíků na otevření je, tak to tam prostě domaloval. Stiskla jsem tlačítko a dveře se vážně otevřeli. Nad ničím jsem nepřemýšlela a vrhla se tomu hajzlovi do náruče. Chvíli jsme setrvali v obětí.
,,Mám utéct?" Zahuhlal mi Loki do vlasů.
,,Řekla bych, že ano. Měl by jsi využít příležitosti."
,,Tím chceš naznačit, že jsetli teďka neuteču, nacpeš mě do té cely zpátky?"
,,Je to možné," trochu jsem ho od sebe poodstrčila a zvesela se usmála.
Hned na to mě chytil za ruku a přemístil se se mnou na střechu Avengers Toweru. Slastně se nadechl čerstvého vzduchu a posadil se na kamínky. Já vedle něj.
,,Uvědomuješ si, že hned pod námi má S.H.I.E.L.D. v podstatě svou základnu?" Zeptala jsem se.
Věnoval mi jeden nevěřícný pohled. ,,Neříkej?"
Trochu jsem do něj šťouchla.
,,Měla bych se na tebe zlobit?"
,,Nevím, jaký máš pohled na věc. Ale myslím, že se nemáš kvůli čemu zlobit. Dělal jsem to pro.. naše dobro."
,,Tak pro naše? Hmm. A co-" Asi jsem musela být vážně otravná, protože si mě k sobě přitáhl a dlouze mě políbil. Přeběhl mi mráz po zádech. Loki se trochu naklonil, chytl mě kolem boků a posadil mezi nohy. Pak se trochu odtáhl.
,,Na tohle bych si zvykla," zamumlala jsem a přitáhla si ho k dalšímu polibku. Kdyby mi před okem někdo předpověěl takovou budoucnost, z plna hrdla bych se tomu zasmála. Je to vážně k neuvěření a já se začíná bát, že je to všechno jen sen. Takové štěstí přece mít nemůžu. Nebo ano?
Teď jsem se trochu odtáhla já. Zjistila jsem, že máme každý ruce zabořené do vlasů toho duhého. Ani jsem si neuvědomila, že jsem něco takového udělala. Hleděl na mě těma svýma rozzáenýma očima, s potěšeným úsměvem na tváři. Přitiskla jsem své čelo na to jeho.
,,Co bude dál?" Promluvila jsem jako první.
,,Jak, co bude dál," narovnal se a trochu se zamračil.
,,Nemůžu s tebou žít věčně," řekla jsem.
To, co se stalo po tom, jsem vážně nečekala. Prostě a jednoduše, Loki vybuchl v záchvat smíchu. Ale v šílený záchvat smíchu. Po chvíli chechtání se svalil na záda a smál se dál.
,,Čemu se směješ?" Začínalo mě o trochu deptat.
Zase se posadil a ještě se tu a tam uchechtl.
,,Jak můžeš myslet na něco takového? Ty jsi přece nesmrtelná! Díky tomu zvláštnímu blivajzu, co máš v žilách," znova se zasmál. Já na něj chvíli jen zírala s pootevřenou pusou. Takže všechny ty starosti byly bytečný? Bože! Já jsem takový pako! Jak jsem mohla při svém přemýšlení o budoucnosti vynechat tak důležitou věc? Teď jsem se sama otřásala v záchvatech smíchu nad svou hloupostí. Loki se také přidal. Svalili jsme se na kamínky v zájemném vysmátém objetí.






 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kaucus Kaucus | 1. února 2014 v 8:47 | Reagovat

Dokážu si představit jak se ti dva smějí xD a pomalu se k nim přidávám taky :DD a ten film o kterém se zmiňuješ nahoře zkusím zkouknout :D

2 Lucy Lucy | E-mail | Web | 1. února 2014 v 11:39 | Reagovat

Konečněě, pusááá! Nevšímej si toho, takové záchvaty mám běžně:D Ne, vážně, je to skvělé, naprosto jsem nečekala Brucovu vstřícnost a ještě ke všemu ten polibek. Prostě dokonalost:D A tahle hláška:  'Čmajzla jsem Clintovi Quinjet. Doufám, že to pochopí.'
to prostě dorazila:D

3 Chane Chane | Web | 1. února 2014 v 18:43 | Reagovat

Tak to mě dostalo opravdu skvělá kapitola vím že se opakuju ale vážně se mi to líbí. Představa rozesmátýho Lokiho je boží taky bych se smála. nemohu se dočkat další kapitoly

4 Maggi Maggi | Web | 2. února 2014 v 19:29 | Reagovat

[1]: Hah, to mě těší. :D

[2]: Jeeej! :D Díky! :3 :D Ani nevím, co k tomu říct. :D

[3]: Díky, díky! :) Moc! :3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama