Podle sebe nehodlám soudit tebe - prolog

18. ledna 2014 v 20:31 | Maggi |  P.S.N.S.T.
Ahojky!
Tímto vám představuji novou kapitolovku, také pod kratším názvem P.S.N.S.T. Neznamená to, že bych končila s N.M.P., jen mi tam teď nějak došly nápady, nevděčníci jedni! Místo toho mě napadlo něco jiného, co se od N.M.P. zas tak moc lišit nebude. Jen jiné páry, jiný příběh. Takže se to v podstatě lišit bude. Musím přiznat, že to byl takový rychlo nápad, takže nevím, v jakém duchu budou pokračovat další kapitoly. Také nemám vymyšlené jméno pro hlavní postavu, takže pak můžete psát nápady do komentářů. Můžete. No, uvidíme jak se to rozjede, teď už se ale nebudu moc rozepisovat.
Jen tak mimo.. Tenhle týpek mi vůbec nepřipomíná Lokiho. Vůbec. :D
---->


Jo, a děj bude těsně po tom, co Loki zdemoloval NY.
Doufám, že se bude prolog líbit. :)



,,No tak, prosím!"
,,Ne."
,,Prosím, nic neprovedu, slibuji."
,,Řekl jsem ne, takže ne. Chápe to ten tvůj negeniální mozeček?"
,,Jen protože ty jsi génius neznamená, že lidi v tvém okolí musí být retardi."
,,Prostě ne."
,,Takže mi necháš celou věž?" Dobře, možná jsem mohla vynechat ten rozzářený pohled.
,,Ne."
,,Cože?" Tak to dopadá, když člověk rozbije jeden X-Box. Pak mu už nikdo nepřenechá ani blbou věž.
,,Nenechám ti celou věž pro sebe. Bojím se, co by jsi mi z ní nechala."
,,Tak mě vem sebou."
,,Vzal bych tě, ale problém je v tom, že nevím co provedeš tam."
,,Já tam nic neprovedu."
Přivřel oči, naklonil hlavu na stranu a věnoval mi nedůvěřivý pohled.
,,Jsem už jednou tvoje příbuzná, ne?"
,,Jsi adoptovaná!"
,,Ha, ha, ha." Ušklíbla jsem se na něj.
Prý adoptovaná. To na mě zkusil už před hodně dlouhou dobou, kdy ještě táta žil. Dostal za to, že mě nazval adoptovanou domácí vězení a zákaz práce s takovýma těma technickýma věcma.
,,Nenachytáš se na podruhý? Já ale myslel, že si to nebudeš pamatovat." Trošku posmutněl.
Já měla chuť mu vlepit. Čert to vem, že je o víc jak deset let starší jak já, pořád je to můj bratr. Usoudila jsem, že překecávat miliardáře o to aby mi nechal nejdražší věž v New Yorku jen mě, je celkem beznadějné.
,,Prosím?" Zkusila jsem naposledy.
Povzdechl si a prohrábl si vlasy.
,,Ale nebudeš mi bránit v tom abych si sem někoho přivedl." Pěkná podmínka. Ale nepoužitelná.
,,To teda budu. Nechci mít bratra děvkaře."
,,To jsis vzpoměla brzo." Uchechtl se.
,,Pane, večírek je již za hodinu." Ozval se Jarvis.
Tony vyskočil z pohovky, na ktré jsme dosud seděli.
,,Takže můžu jít taky?" Zeptala jsem se a doběhla k němu, ještě než si stihl zalíst do pokoje pro oblek.
,,Ne." Odpověděl, jako by to byla naprostá samozřejmost.
,,No ták." Povisla jsem v ramenou.
,,Nejsi ochotná přistoupit na moji jedinou podmínku."
,,Ale to je pro tvoje dobro."
,,Dovol mi abych se zasmál."
,,Jarve, zastaň se mě." Poprosila jsem směrem ke stropu.
,,Paní-"
"Slečna." Skočila jsem mu do řeči.
,,Pro ne paní?" Usmál se Tony.
,,Uvědomuješ si, že-"
,,Vaše sestra má pravdu, pane." Vyřešil pohodově začínající hádku Jarvis.
,,Aha? I tvůj sluha naznačuje, že by jsi se měl mírnit."
,,Nejsem jeho sluha." Ozval se uraženě robotický hlas.
,,Naznačil? Ne, on jen udělal to, co jsi po něm ty chtěla. Sleduj. Jarvisi, že mám pravdu já?"
,,Ovšemže, pane."
,,Vidíš?" Zašeptal zlomyslně Tony a vlezl do pokoje, který sloužil jako úložiště všech obleků různých barev.
Jediné, na co jsem se zmohla, bylo propalovat bratrova záda naštvaným pohledem. Někdy musím z Jarvie udělat něco, co se nepřiklání na tu stranu, která to zrovna potřebuje. Mozek na to mám. Já chtěla na tu oslavu, protože mě, jako toho druhorozeného vyvrhele nikdo nikam nezval. Tohle byla jedinečná příležitost k nasbírání nových zkušeností. To ale bratr nemohl pochopit. Nebo spíš nechtěl. Byl to ten nejlepší sourozenec, jakého si kdy můžete přát, ale jakmile došlo na jeho sociální život, neznal přítele. Na oslavě mě také nechtěl z toho důvodu, že by to byla moje první, jak už jsem říkala.
,,Nechceš mi dát nějakou jinou podmínku?" Nakoukla jsem do pokoje.
,,Byla by ještě taková možnost, že až tam přijedeme, nebudu o tobě ani vědět." Navrhl.
,,Dobře!" Tonoucí se stébla chytá. Jak nedůstojné, ale vyhrála jsem.
,,V tom případě si na sebe vem alespoň něco přijatelného, ano?"
,,Žádný problém!" Vypískla jsem a rozběhla se směrem ke svému šatníku, který jsem od Tonyho dostala k třiadvacátým narozeninám. V tuhle chvíli bych dala přednost něčemu menšímu, protože tady bylo tolik věcí na výběr, že se nedalo ani vybírat.
,,Chceš pomoct?" Ozvalo se mi u ucha.
,,Hm." Začala jsem se pohupovat v kolenou a stále se rozhlížela po obroském šatníku, ve kterém jsem často strávila povětšinu dne. Tony mě obešel a začal se přehrabovat v šatech, visících na levé straně místnosti.
,,Bež si vybrat nějaký boty." Požádal mě se soustředěným výrazem génia, hledajícího správné oblečení pro svou sestru. Rozhodila jsem rukama.
,,Ale jakou barvu." Namítla jsem a přesunula se k otevřené skříni s policemi, ve které byly boty všeho druhu.
,,Černý!" Zvolal s naprostou samozřejmostí.
,,Chceš mě obléct na funus?" Pozvedla jsem obočí a začala si prohlížet boty v černé barvě, které byly v nejnižší poličce. ,,Neremcej nebo nikam nejdeš."
,,Dobře, dobře." Pozvedla jsem ruce v bránícím se gestu.
Nakonec jsem vytáhla obyčejné černé lodičky, které bohatě stačily k černým korzetovým šatům po kolena, zdobeným zlatou nití na ramenou.
,,Páni, ani jsem netušila, že tu něco takového mám."
,,Ano, máš." Usmál se a šaty po mě hodil. Pak se odklidil aby mi nechal nějaké soukromí.
Uznaně jsem pokývla, když jsem se prohlédla v zrcadle.
,,Když chceš, umíš být sexy, víš to?" Ocenil mě Tony a nastavil mi ruku. Zavěsila jsem se do ní a společně jsme sjeli výtahem na rušnou ulici, kde na nás už čekala bílá limuzína.
,,Vážně nenápadné."
,,Kdo říkal, že chci být nenápadný." Zasmál se a vlezl dovnitř. Já ještě stihla protočit oči a nasedla si za ním.
Limuzínou jsem jela jen jednou v životě a to už je hodně dávno. Tony mě chytl za bradu a zaklapl mi pusu.
,,Na to si dávej pozor." Poradil mi pobaveně.
Propálila jsem ho pohledem.
Vnitřek limuzíny byl až přehnaně luxusní a já bych neměla nic proti tomu se tady zabydlet. Chyběla tu jen koupelna a záchod, pro to bych ale byla schopná vymyslet nějaké řešení. Malý bar, lednice v sedadlech, televize, noťas, dokonce tu byla i zásuvka.
,,Proč jsi mě někdy nevzal do limuzíny?"
,,Vzal. Teď."
Plácla jsem ho do ruky s úsměvem na tváři.
Zbytek cesty jsem sledovala míhající se světla ulic, které byly ještě v tuhle pozdní večerní dobu přeplněné lidmi. Jakmile jsme vystoupili z limuzíny, strhla se o Tonyho hotová válka. Všude cvakaly fotoaparáty, míhaly se mikrofony a překřikovali se reportéří různých časopisů a novin. Připadala jsem si jako malá černá myška, která se snaží vyhnout se stádu slonů, protože by jí jinak rozdupalo. Obratně jsem se propletla kolem novinářů a zamířila ke vchodu do na první pohled luxusního klubu. Tam stáli dva muži a ti měli za úkol propouštět dovnitř jen správné lidi. Neměla jsem žádnou vizitku ani peníze pro uplacení, ale to nebylo potřeba. Stačil jeden úsměv totožný s tím Tonyho a byla jsem vpuštěna dovnitř. Možná se o mě nesvádějí bitvy na ulici, ale u securiťáků jsem známá osobnost.
Uvnitř duněla hudba, do které se cpalo štěbetání hostů. Na parketu se vlnily desítky těl do rytmu a u velkého baru byl zástup odpadlíků. Jediné narůžovělé světlo vrhaly problikávajíci žárovky zabudované ve zdi.
Přešla jsem k baru a zjistila jsem, že přímo na proti mně je úniková cesta z ruchu a to na balkon s vyhlídkou na noční New York.
,,Dáš si něco?" Ozvalo se za mnou a já málem sletěla z malé barové židle.
,,Ach, jistě. Dám si.. Ferneta, prosím." Usmála jsem se a nezůčastněně jsem si podepřela hlavu a sledovala mladíka, který znuděně dával led do široké sklenice.
,,Chceš to s Colou?"
,,Ano, díky." Přitakala jsem a otočila se k mladíkovi zády.
Do klubu zrovna vešel batr, obklopený několika nechutně sexy dívkami, které mohly být tak stejně staré jako já. Zašklebila jsem se a otočila se zpět na barmana, který už na pult přede mě postavil sklenici. Vděčně jsem jí sebrala a několikrát si lokla. Když jsem položila sklenici, bylo mi trošku špatně, ale to se čerstvým vzduchem urovná.
Seskočila jsem ze židle a vydala se na balkon, který byl příjemně tichý. Opřela jsem se o zábradlí a shlédla na rušnou ulici pode mnou. Zafoukal příjemně studený větřík. Usrkla jsem si Ferneta a otočila se abych se podívala na dění v místnosti plné lidí. Okamžitě mi došlo, že jsem udělala chybu, protože mi na oči hned padl bratr, který se líbal se jednou děvkou a osahával druhou. Otočila jsem se zpět na město a pohlédla na poloprázdnou sklenici ve své ruce. Zachvěla jsem se vztekem, napřáhla se a mrštila sklenici z balkonu.
,,Perný den, co." Zaslechla jsem za sebou.
Vrhla jsem nechápavý pohled po nově příchozím. Ve dveřích stál strýček Coulson s pobaveným úšklebkem ve tváři.
,,Ah, Phille. Co ty tady? Myslela jsem, že ty na tohle nejsi." Vyhla jsem se odpovědi na jeho předchozí otázku.
,,To já zase myslel, že ty na tohle," poukázal na místnost za ním, ,,nejsi."
,,Já na to jsem. Jen jsem nikdy neměla příležitost..." Zmlkla jsem a spojila prsty u rukou do trojuhelníku abych vypadala chytře.
Phill se pousmál. ,,Běž se bavit. Holka tvého věku si tady má užívat, ne házet sklenice z terasy." Usmál se znova a ustoupil ode dveří, takže mi uvolnil cestu. Pousmála jsem se a prošla kolem něj.
Uvnitř bylo nepříjemné dusno, ale dala jsem na agentovu radu a vecpala se do tancujícího davu. Musela jsem vypadat vážně úžasně, zkušenosti mám jen z tancování před zrcadlem.

Padla jsme do křesla, které mi zastoupilo cestu a přerývaně jsem oddechovala. Už nikdy víc. Je možné umřít na přetancování se? Na chvíli jsem zavřela oči. Někdo padl vedle mě, takže jsem byla donucená oči opět otevřít. K mé nemalé radosti to byl Tony. Sice jsem mu slíbila, že mu nepřijdu na oči, ale stejně bude zítra tak mimo, že mu budu moct napovídat co budu chtít a on tomu bude věřit. Naštěstí byl teď sám. Přisunula jsem se blíž k němu.
,,Co to mělo znamenat?" Sykla jsem mu do ucha.
,,Co jako?" Zamračil se a nechápavě zavrtěl hlavou.
,,To, jak jsi tam osahával ty dvacítky! To se nestydíš?"
,,Jim to ale nevadilo!" Bránil se a odsedl si kousek ode mě.
,,A co jako? To nemáš žádnou důstojnost? Jen to, že jsi celosvětová hvězda a ochránce Země," u slov ochránce Země jsem rukama naznačila uvozovky, ,,neznamená, že si můžeš dovolovat takový úchylnosti! Čteš ty někdy noviny? Ne, existuješ jen ty a ta bublina kolem tebe! Všichni tě pomlouvají a utahují si z tebe! Přáteli jsou jen tehdy, kdy je pozveš na nějakou oslavu! Jediné osoby, kteřé kdy byly na tvé straně jsi zklamal!" Rozkřikla jsem se, ale ne dost hlasitě na to abych přehlušila hudbu.
Tony koukal jako opařený. Dobře mu tak, někdo mu to někdy musel říct.
,,J-jaké osoby?" Vykoktal tónem dychtícím po pravdě, ale zároveň se strachem z toho, co přijde.
,,Pepper a já. Ona tě milovala. Jenže ty! Ty jsi byl takový sobec, že to nevydržela. Já tě mám stále ráda, Tony. Ale musíš si dávat pozor komu věříš, nebo koho si přivedeš do tý zatracený postele!" Nakopla jsem křeslo a odkráčela k baru.
Tak. Teď se ke mně možná bude chovat jinak. Nejspíš jsem mu to ale měla říct, až nebude opilý. No, pozdě. Teď už to ví. U baru jsem si objednala dalšího Ferneta a to je to poslední, co si z noci pamatuji.

----------
Nezapomeňte navrhovat jméno pro onu sestru! :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 kaucus (loki) kaucus (loki) | Web | 18. ledna 2014 v 22:16 | Reagovat

povídka se mi začíná líbit :D a jméno jo? mm... Tony a Tina, Lea, Bea? :D nevím... nic jiného mě nenapadá :D

2 Chane Chane | Web | 18. ledna 2014 v 23:59 | Reagovat

WOW. ták to jsem nečekala opravdu super nápad opravdu mě zajímá jak to bude dál a na co si asi pak z té noci vzpomene. Moc se mi taky líbí nový styl blogu fialová je hezčí. :) Napadají mě jména jako : An, Anika, Alibi, Albína, J, Levandule, Zora a asi i jiná by mě napadla. Opravdu se těším na pokračování nadchla jsi mě.

3 Xanya Xanya | Web | 19. ledna 2014 v 8:58 | Reagovat

Ha,ten první obrázek mě dostal. Vypadá to jak Loki po záchvatu zhulenosti. :D
Nová povídka super,Stark už potřeboval aby ho někdo seřval. :D Hádám,že bude pár Loki/ta holka pro kterou máme vymyslet jméno. Ale to jsem si tipla protože nikdo jinej mě nenapadl. Hlavně nikdy nedělej fan povídku pro Thora. :D
Jméno,hmm? Tak třeba Nicole,Jesicca... Tyhle ty mě jediný napadly,pak mám ještě v PC takovej dlouhej seznam jmen,ale všechny jsou dost ujetý. :D
Btw,krásnej novej dess,hrozně se mi líbí jak vždycky z novou povídkou změníš vzhled,to já bych nemohla,protože je píšu tak napřeskáčku. XD
Těším se na první kapču a snad tě nějaký jméno napadne. :))

4 Maggi Maggi | Web | 19. ledna 2014 v 11:10 | Reagovat

[1]: Díkuju. :D A jméno Lea mě zaujalo, ale ještě budu zavářet své mozkové závity. :D

[2]: Jů, taky moc díky. :3 Strašně mě tyhle komentáře těší. :) J.. Hmm, to taky není špatné. :D A ano, fialová je mnoohem lepší. :D

[3]: Koukám, máme na obrázek stejný názor. :D Oukej, nic na Thora dělat nebudu.. :D Nicole, Jessica.. Mě se  líbí kratší varianta tohodle jména- Jess.. A taky by to mohlo být zkráceně J.
A díky, vlastně ten nápad nahodit na každou povídku jiný lay byl bratrův. :D Ale co, tímto si ten nápad přivlastňuji. :D
A ty máš taky boží dess, takže ho ani měnit nemusíš. :) :D

5 Wolf Wolf | Web | 19. ledna 2014 v 16:23 | Reagovat

To je úžasné :3 Tony a sestřička. Taky mám někde v šuplíku schovanou jednorázovku, ale tam není ta sestra tolik... echm úzkoprsá. :D Ale je to skvělé!
Krásně píšeš! ;)

6 Maggi Maggi | Web | 19. ledna 2014 v 18:57 | Reagovat

[5]: Díky, díky. :D Někdo musí přece mít větší přehled o důležitých věcech, když se k tomu bratr nemá! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama