Podle sebe nehodlám soudit tebe -7-

4. února 2014 v 17:51 | Maggi |  P.S.N.S.T.
Přikráčela jsem s další kapitolou. Nějak mi poslední dobou nejdou psát moc dlouhé, ale tak snad to nevadí. :D Z Jane (za tu chvíli, co se v kapitole objevila) tu dělám absolutní hloupoučkou hlupačku. A nevadí mi to. :D





Jakmile jsme se objevili uvnitř jakési kopule, zamotala se mi hlava a flákla jsem sebou na podlahu. Hned na to mě někdo chytl za rameno a vytáhl na nohy. Byl to Thor, protože k Lokimu už se přihnali stráže, nasadili mu pouta a s ním mezi sebou se vydali přes duhový most do města.
,,To bylo rychlé," podotkla jsem a pohled se mi zastavil na muži stojícím na vyvýšeném místě, kde měl do zvláštního otvoru zastrčený meč. Měl na sobě zlaté brnění, což na mě udělalo dojem.
,,Jdeme," zavelel Thor a vyšel za strážemi.
Měla jsem co dělat, abych s ním udržela tempo. Celou cestu přes most jsem byla ticho a obdivovala úžasný pohled na město a palác. Zároveň se mi trochu motala hlava z toho, co ještě budeme muset ujít. Překvapivě cesta netrvala tak dlouho, jak jsem čekala. Bylo zajímavé procházet se uličkami města a usmívat se na všechny ty lidi, kteří se klaněli a hlasitě jásali. Vím, že to bylo kvůli Thorovi, ale bylo fajn představovat si, že to bylo kvůli mě. Dokonce po mě někdo hodil i jablko. Doufám, že si nemyslí, že jsem Thorva nová partnerka. On má přece Jane, no ne? Za všeobecného veselí jsme vešli do prostorného paláce, který zářil zlatou a tu a tam červenou barvou. Thorovi se tady vážně musí líbit.
Ve chvíli, kdy jsme došli k velké bráně se bůh hromu zastavil a otočil si mě tak, aby mi hleděl do obličeje.
,,Teď půjdeš za Jane. Nikdo tě nesmí vidět. Nikdo. Rozumíš?"
,,Jistě. Ale.. Kde je Jane?" Thor mi pohlédl přes rameno, tak jsem se ohlédla. Kousek od nás stála nervózně vypadající bruneta. Křečovitě nám zamávala a pak se vydala naším směrem.
,,Ahoj, jsem Jane," podala mi ruku a přátelsky se usmála. Potřsla jsem si s ní rukou.
,,Já jsem Jessica. Ale většina přátel mi říká Jess," představila jsem se. Když jsem se ohlédla za sebe, už tam nikdo nebyl. Thor se prostě vypařil a nechal mě tady s jeho holkou.
,,Tak pojď, ukážu ti, kde máš pokoj," opět se usmála a táhla mě ulicí plnou lidí.
,,To byla moje návštěva očekávaná, že je to všechno tak naplánované?" Vyzvídala jsem.
,,Ano. Odin o tom samozřejmě neví. Tomu vadí i moje přítomnost," zasmála se svému "vtipu".
No, ani se mu nedivím. Šly jsme ještě pěkný kus cesty a nakonec jsme došly k malým dvířkům, skoro splývajícím se zdí. Jane je otevřela a nechala mě vejít jako první. Za dveřmi se skrývala temná chodba, osvícená loučemi zasazenými do zdi v pravidelných rozestupech. Otřásla jsem se zimou.
,,Není tu zrovna teplo, že?" Ušklíbla se, když si všimla mého zatřesení.
,,Chm." Neměla jsem náladu se s ní teď bavit o tom, jaká je tu zima. Chtěla jsem co nejdřív do přiděleného pokoje a zjistit, jak navštívit Lokiho. Jen doufám, že Thorovi úvahy byly správné a Odin nechá Lokiho jen zavřít. Nic víc.
Na konci chodby byly dveře, které jsem se tichým skřípotem otevřela. Ocitly jsme se v chodbě, kde se to jen hemžilo Asgarďany.
,,Kam jsi mě to dovedla?!" Sykla jsem pobouřeně na Jane. Ta si vyděšeně přikryla dlaní ústa a vyvalila oči.
,,Musela jsem si splést dveře!" Moje sympatie vůči ní klesaly rychlostí blesku. Musím jí zdrhnout. Mám takové neblahé potuchy, že by se na mě mohla přesunout ta její očividná debilita. Jistě byla to vědkyně, ale ne přes sociální život. A logické myšlení také neměla zrovna v nejlepším stavu.
Hlasitě jsem si povzdechla, vyšla na chodbu a nechala se strhnout proudem lidí, kteří všichni mířili jedním směrem. Jane se ani neobtěžovala mě zastavit. Za to jsem byla jen ráda. Přede mnou se objevila další brána. Zastavila jsem se a nechala Asgarďany projít kolem mě. Až poté jsem si to sama zamířila do místnosti. Bouhužel, než jsem stihla spatřit její vnitřek, do cesty mi vstoupila jakási příjemně vypadající žena.
,,Vy budete určitě Frigga!" Zvolala jsem, nedbajíc na slušné způsoby. To jsem si rychle uvědomila a trochu se poklonila. Frigga se usmála a pokývla mi na pozdrav.
,,Ty jsi jistě Jessica, že? Jane tě měla dovést do pokoje. Jaktože jsi tady?" Zeptala se, chytila mě okolo ramen a dostrkala ven z velké místnosti, zpět na chodbu.
,,Jane si spletla dveře," vysvětlila jsem sručně.
,,Ach, to je celá ona," řekla královna a vypadala, že nemá daleko k tomu přejet si zničeně rukou přes obličej.
Celou cestu do mých komnat, jak jsem zjistila že s nazívá mé budoucí místo pobytu, se Frigga vyptávala na Lokiho a na to, jaký je v mojí přítomnosti. To já nemohla posoudit, protože já ho ještě neviděla ve chvíli, kdy byl ve svém vládcovském živlu. Ale vypadalo to, že je spokojená s tím ubohým málem informací, které jem byla schopná jí podat. Zastavily jsem se před dalšími malými dvířky. Neříkala Frigga, že to budou komnaty?
Ta si zřejmě všimla mého výrazu. ,,Neboj se. Je to jen kvůli tomu, aby jsme na tebe neupoutávali moc pozornosti," snažila se mě uklidnit.
,,Tak se podívej," pokynula po chvíli mé nejistoty ke dveřím. Váhavě jsem stiskla kliku a dvířka otevřela. Musela jsem se trochu ohnout, abych jimi vůbec prošla. Jak komfortní. Vešla jsem do útulného pokoje, který měl přes jednu celou stěnu knihovnu, přes další obrovská okna. V pravo ode mě se pod obrazem Asgardu ocitala velká, pohodlně vypadající postel se spoustami polštářů. Můj dětský sen je vyplněn. I když trochu pozdě. Konečně jsem zaklapla pusu. I když byl pokoj docela malý, byl sám o sobě kouzelný. Vstoupila jsem a všimla si dveří v rohu místnosti. Nejspíš koupelna.
,,Je to úžasné," vydechla jsem a posadila se na postel. Frigga se k mému údivu pobaveně usmála.
,,Pojď sem ," řekla a zamířila ke knihovně. Vstala jsem a se zvědavým výrazem ve tváři jsem se postavila vedle ní. Královna povytáhla z regálu temně zelenou knihu a kdesi vzadu něco cvaklo. Pak se kousek knihovny odsunul a mě se poskytl výhled na můj opravdový pokoj. Vlastně teď už komnaty. Můžu k tomu říct jen to, že Tony by mi záviděl. Pokoje byly oddělené bránami, o něco menšími, než jsou jinde v paláci. Jeden obrovský pokoj ložnice, druhý knihovna, třetí koupelna, další sloužil k relaxaci... Bylo to tu překrásné. Měla jsem co dělat, abych se nezhroutila. Postačila jsem si s tím, že sem si z regálu v knihovně vytáhla náhodnou knihu, svalila se do křesla a obdivovala tu vznešenost všude kolem. Frigga se nad tím vším jen usmála a slíbila, že večer za mnou přijde.Pohlédla jsem na přebal knihy. Severská mytologie. Jaká náhoda. Mohlo by být zaímavé přečít si dějiny z jiného pohledu, než z lidského.
Začetla jsem se neskutečně. Probudila mě až Frigga, když se mnou jemně zatřásla.
,,Předpokládám, že by jsi chtěla navštívit Lokiho," odhadovala a začala chodit sem tam po místnosti. Abych pravdu řekla, radši bych uvítala večeři. Svůj prázdný žaludek jsem ale hodila za hlavu a horlivě přikývla.
,,V tom případě pojď," pousmála se vedla mě ke dveřím ven z komnat.
Nikdy bych nevěřila, že si to pomyslím, ale.. Ty její úsměvy mi začínají lézt na nervy. Ted jsem si vzpoměla, že chtěl Tony dát vědět, až se dostanu na Agard. Svůj problém jsem okamžitě sdělila královně.
,,S tím si nedělej starosti. Thor už s Tonym mluvil," řekla a usmála se na jednoho kolemjdoucího.
Zajímalo by mě, jaký způsoby dorozumívání se mezi Světy používají. Postřehla jsem, že teď už kráčíme tmavou chodbou. Po kluzkých schodech dolů, pak další dlouhá, široká, klikatá cesta. Zahlédla jsem světlo na konci té chodby. Trochu jsem popoběhla, abych dohnala Friggu a její rychlé dlouhé kroky. Před osvětleným prostorem se Frigga zarazila. ,,Jdi pořád rovně, u třetí zatáčky jdi doleva, Lokiho celu nepřehlédneš," popsala mi cestu a odkráčela zpět do tmy. Nejistě jsem se vydala chodbou. Na jedné straně jsem vyděla všelijaké potvory, na druhé byli obyčejní Asgarďané. Čím déle jsem šla, tím se zdály být cely větší. Třetí odbočku jsem našla snadno, byla také poslední. Čekala jsem, že uvidím Lokiho zavěšeného za strop s okovy okolo zápěstí nebo tak něco. K mému nemalému údivu jsme ho našla sedět v křesle s knihou v ruce a přamítavým pohledem upřeným do blba.
Odkašlala jsem si hlasitěji než jsem měla v plánu a několikanásobná ozvěna na sebe nenechala dlouho čekat. Tak, teď jsem na sebe upozornila nejen Lokiho, ale celé asgardské vězení, kobky, já nevím, jak se tomu tady říká.
,,Vítám tě na Asgardu!" Zvolal, postavil se, rozpřáhl ruce a otočil se kolem své osy. ,,Krásná cela, že?" Zeptal se mě, čekajíc na pochvalu.
,,Ano, to teda," trochu jsem se zamračila.
,,Co se děje?" Posadil se těsně k průhlednému sklu do tureckého sedu, chytl si špičky bot a vyčkávavě na mě hleděl.
,,Nic, jen že se chováš nějak.. Zvláštně?" Jiným slovem by to asi popsat nešlo.
Mírně naklonil hlavu na stranu a probodl mě ublíženým pohledem.
,,Chceš jít sem?"
,,Já můžu k tobě do cely?" Optala jsem se užasle a přistoupila k němu blíž.
,,Ano. Matka se za tebe přimluvila u Všeotce," vysvětlil a podal mi ruku, s jejíž pomocí jsem se vyhoupla vedle něj.
Jeho cela byla na dost vyvšeném místě.
,,Takže o mě už Všeotec ví?"
Loki přikývl.
,,Chyběla jsi mi."
Poskočilo mi srdce. Čert to vem, že jsme se viděli před méně, než šesti hodinami. Přisunula jsem se blíž k němu a nechala se obejmout kolem ramen.
,,Na jak dlouho tady budeš muset být?"
,,Nevím. Odin ještě nevydal konečný rozsudek. Prozatím jsem tu na neurčito."
,,Tak to je pěkné."
,,Pořád je lepší být tu na neurčito, než na doživotí," ušklíbl se.
,,Já si na tebe počkám."
,,Vážně?" Nezněl moc jistě.
,,Ano? Ty mi snad nevěříš?"
,,O tebe tu nejde. Jen pochybuji, že se na tebe bude Tonymu chtít čekat třeba osm set let."
,,Chm. Nepatří mezi trpělivou vrstvu obyvatelstva. Ale s pitím mu to uteče," řekla jsem a pokrčila rameny.
Chvíli jsme na sebe jen tak hleděli, ale než jsme se stihli políbit, k cele se přihnal Thor.
,,Do prdele! Ty jseš snad nějaká náhrada za Steva!?" Vyjela jsem na něj.
My na sebe nikdy nebudeme mít čas. Možná, až Lokiho Všeotec prohlásí za nevinného, o čemž silně pochyuji.
,,Ne, neřekl bych," ignoroval Thor můj vražedný pohled. ,,Ale otec s tebou chce mluvit."
,,Řekni mu, že nejsem zrvna v nejlepším rozpoložení," odsekla jsem.
,,Jess, bylo by lepší, kdyby jsis z Všeotce udělala přítele, než nepřítele. Můžeš se pak za mě přimluvit?" Navrhl Loki a pozvedl obočí. Chvilku jsem ještě seděla, ale když pomoc nepřišla ani od jednoho z nich, z cely jsem vykočila.
S Lokim jsem se nerozloučila, snob jeden.


-další-
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 The Escapist The Escapist | Web | 4. února 2014 v 21:16 | Reagovat

Tak jsem se zase nasmála :-D
Tahle věta je dokonalá: Jen pochybuji, že se na tebe bude Tonymu chtít čekat třeba osm set let.
Pěkné :-)))

2 Chane Chane | Web | 4. února 2014 v 22:00 | Reagovat

tak ta se ti moc povedla zajímalo by mě jak skončí Loki u tebe. No jo Loki sobcem to by přeci nebyl on. těším se na další :)

3 Xanya Xanya | Web | 4. února 2014 v 23:08 | Reagovat

Ten poslední gif je sladkej. :33 Frigga-smile,smile,smile. :D A Jane-není náhodou přebarvená blondýna? Ale ne všechny jsou tupý,že De-e? :D Tony si to zkrátí pitím,pravda. xDD O něj starost mít nemusíme.

4 Alony Alony | Web | 5. února 2014 v 9:05 | Reagovat

:'D Jáj, málem jsem se počůrala smíchy, boží! :D A klidně budu affs ;)

5 Lucy Lucy | E-mail | Web | 5. února 2014 v 19:59 | Reagovat

Bože, tohle je prostě strašně, strašně dokonalé:D Btw, Thor je kazisvět neuvěřitelného kalibru!:D Dá se ale i říct náhrada za Steva:D

6 Electra Electra | Web | 6. února 2014 v 15:45 | Reagovat

Ja osobe by som na Ásgarde potrabovala GPS, takže Jane nezazlievan že si splietla chodbu. A videli ste Thor 2 náhrada za Stevea je Loki. :-)

7 stencee stencee | 9. února 2014 v 9:52 | Reagovat

Krásný dílek :3
No, Jane se sice spletla, ale to se může stát každému, ne? :'D
Těším se na pokračování :)

8 stencee stencee | Web | 9. února 2014 v 20:34 | Reagovat

PS. Na mém blogu je 6. díl a je delší než normálně! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama