Invincible -1-

24. října 2014 v 10:22 | Maggi |  Invincible
Jsem tu hned druhý den po tom, co jsem se vrátila. Wou. Ale na takovýhle luxus si nezvykejte. ;D A nebojte se, Loki se za nedlouho objeví. Ne teď. Za nedlouho.




Hleděla jsem na věci za výlohou a nechápavě vrtěla hlavou.
"Co to všichni mají, s tou žlutou houbou?" ohlédla jsem se na Clinta, který postával opodál a dělal, že mě nezná.
"Hej." zvýšila jsem hlas.
"Co?" pohlédl na mě a přestal se opírat o pouliční lampu. Od úst mu šla pára a měl trochu rudé tváře. Byla tu celkem zima. Prý se brzy bude slavit Nový rok. Vánoce jsem prošvihla. A jsem za to asi i ráda. Doufala jsem, že už brzy tohle čvachtavé bláto nahradí zelená tráva.Vytáhla jsem ruku z kapsy a natáhla jí ke Clintovi.
"Neřeš. Ať už jsme tam."
Chytl mě a ruce nám schoval do svého rukávu. Jali jsme se čvachtat ulicí plnou lidí směrem ke Stark Toweru. Prohlížela jsem si vánoční dekorace, které byly úplně všude. Na lampách bylo jmelí a větve jehličnanů, na kterých byl umělý sníh. Tu a tam mezi nimi problikla žlutá žárovička. Za výlohami obchodů a okny restaurací a kaváren byly různé ozdoby, od obyčejných barevných koulí, po obrovské betlémy, nebo stříbrné sáňky. Někde už ale byly vidět barevné girlandy a krabice s ohňostroji, či obrovské transparenty hlásající "ŠŤASTNÝ NOVÝ ROK!" Lidé na ulici byli zabalení do kožichů a čepic, zarudlými prsty drželi mobily a naťukávali smsky nebo někomu volali. Cestu několikrát ucpala rodinka, která se šťastně shledala "po tolika letech!". Z většiny oken vysokých paneláků visel za provaz nějaký šílenec, oblečený v červeném obleku s bílým kožíškem. Když jsem se Clinta optala, jestli by se mu nemělo pomoct, jen se mi vysmál. Pozemšťani jsou zvláštní.
Nemohla jsem se dočkat, až uvidím Tonyho. A až mu řeknu, že Loki žije. Možná, že omdlí. Když už se k tomu Clint neměl, on by mohl. Pak jsem si vzpomněla na naše domácí mazlíčky.
"Žijí ještě?" vyhrkla jsem a zastihla tak Clinta nepřipraveného. Začal se dusit žvýkačkou, kterou právě strčil do pusy. Bouchla jsem ho do zad a on jí vyplivl na špinavou zem.
"Jasně že žijí, proč by neměli žít. Kdo nežije?" několikrát si odkašlal.
"Glade a Brise."
"Jo. Jo, ti jsou živí."
"Jsou u Tonyho?"
Přikývl. "A asi by jsi měla vědět, že se k němu vrátila Pepper. A má dcerku."
"Ne!" zvolala jsem ohromeně.
"Jo!" zvolal stejným tónem, jako já. Dala jsem mu volnou pěstí do ramene.
"Nech toho. Někdo by si moh myslet, že tu jde o domácí násilí."
Pozvedla jsem obočí. "Jako že by se žena dopouštěla násilí na muži." odhadovala jsem pobaveně.
"Jo. To taky existuje."
"Ty by ses nechal?"
"Ne."
"Že se ptám."
"To, že ty by jsi se na mě dopouštěla nějakého násilí je asi tak pravděpodobné, jako že by mně začala chutnat švarma."
"A mně."
"A tobě."
Zastavila jsem se a pohlédla na věž před sebou.
"To vážně bydlíte tak blízko u sebe?" zeptala jsem se a ohlédla se za sebe, jestli ještě náhodou neuvidím barák, ve kterém bydlí Hawk.
Pokrčil rameny a vešel dovnitř.
"To tu už nefungují žádná bezpečnostní opatření?" nastoupila jsem za ním do výtahu.
"Ale fungují." rozepl si zip u bundy a z vnitřní kapsy vytáhl kartu na otevírání dveří. Pak jí opět vrátil zpátky.
"Áha."
Výtah sebou mírně cukl a dveře se s cinknutím otevřely.
"Zase ten pitomej vý- De-e?" Tony vycouval zpoza rohu a s pootevřenou pusou si mě prohlížel. Omdli. Omdli. Omdli. Omdli. V duchu jsem si držela palce, na venek jsem se andělsky usmála. Toník protočil oči a padl k zemi.
"Pl-acák!" zvolala jsem a s napřaženou rukou jsem se otočila na CLinta. Při pohledu, který mi věnoval, jsem dlaň zase rychle spustila podél těla. Pak jsem se pokusila o urovnání situace.
"Já nic neudělala." začala jsem se bránit.
"Jasně." odfrkl si a překročil Tonyho, aby se dostal do kuchyně.
"Aaaaaaaa!"
"Bože můj!" Clint propadl v záchvat smíchu.
"Vypadni! Běž pryč! Padej!"
Hawk začal couvat, přičemž zakopl o omdlelého a svalil se na zem. Začal se smát ještě víc. Nechápavě jsem to celé pozorovala a pak přešla k němu, abych viděla do kuchyně. Pepper si tam zrovna zběsile nandávala košili. Přikrčila jsem se v kolenou a zakryla si dlaní ústa, ale i ten tlumený smích byl slyšet.
"Pardon, netušila jsem, že-" ani jsem to nedořekla a na zem mě svalil dobře propracovaný skok Gladea.
"Ahoooj!" vypískla jsem a nechala si několikrát olíznout obličej. Podrbala jsem ho za ušima a začala se věnovat Brise, která se sem právě přihnala. "Strašně ste mi chyběli." přitáhla jsem si je k sobě k obětí, což se jim moc nezamlouvalo. Pak jsem je ze sebe schodila a vyškrábala se na nohy. Přešla jsem k Pepper a položila jí ruku na rameno.
"Pepper. Promiň." řekla jsem a rameno jí mírně stiskla. Jen trochu zmateně přikývla a pak odběhla do ložnice.
Zezadu mě někdo chytl kolem pasu a odsunul mě z cesty.
"Stačilo by říct." protočila jsem oči a pohladila po hlavě dotírající Brise.
"Takhle je to lepší." mrkl na mě Clint a do velké sklenice natočil ledovou vodu. Tu pak vychrstl Tonymu do obličeje.
"Do háje! Co se stalo?!" Tony se posadil a promnul si oči. Pak na mě kmitl pohledem a ukázal na mě prstem. "Ty!" zvolal a postavil se na nohy. Několikrát zamrkal a poté pohlédl na Clinta, který urychleně postavil prázdnou sklenici na linku.
"Ty ji taky vidíš?" zaptal se a opět se na mě podíval.
"U-hm." Hawk přikývl a pousmál se.
Rozhodla jsem se zapojit. "Stýskalo se mi." prohlásila jsem a vrhla se Tonymu kolem krku. Trochu zavrávoral. Odtáhla jsem se.
"Hele, vidí mě i Pepper. Opravdu jsem tu. Živá a zdravá." usmála jsem se prstem mu poklepala na reaktor. Modře se rozzářil.
Zaslechla jsem tichounké vrznutí dveří a otočila se. Na druhé straně místnosti stála malá holčička, s blonďatými vlasy svázanými v culíku. Několik pramínků se jí z růžové gumičky uvolnilo a teď jí vlály kolem hlavy. Měla je dlouhé ani ne po ramena. Pěstičkami si mnula jasně modré oči a když zívla, byly vidět její malé bílé zoubky. Měla na sobě mikinu, která jí byla rozhodně o několik čísel větší. Zdálo se, že je Tonyho. Jakmile si domnula oči, vrhla na mě zvědavý pohled.
"Jak dlouho jsem byla mrtvá?" naklonila jsem se k Tonymu, s pohledem zabodnutým na holčičku.
"Přibližně pět let."
"Cože?!"
"Jop." Tony se ode mě odvrátil a přidřepl si na zem, když si to k němu jeho dcera namířila. Vypadal ještě trochu otřeseně. Já jsem dojatě pohlédla na Clinta. S úsměvem mi pocuchal vlasy a přitáhl si mě do obětí.
"Kdo to je?" zeptala se holčička a ukázala na mě, když si jí Tony vyzvedl do náručí. V tu chvíli mi došlo, že bromance mezi mým bratrem a Toníkem už asi skončila.
"A kdo jsi ty?" zeptala jsem se na oplátku.
"Sasha."
"Denae."
"Máš divný jméno." konstatovala a zasmála se. Pak se zamyslela. Byla roztomilá. "Nejseš De-e?"
"Jo. To mě přejmenoval tady Toník."
"Toník." zopakovala Sasha a pohlédla na Tonyho, přičemž se znova zasmála.
"Super. Teď mi nebude říkat jinak." Tony jí postavil na linku ve chvíli, kdy Pepper vyšla z jejího pokoje.
Prohlédla jsem si nejdříve ji, poté Tonyho a nakonec Sashu.
"Máte asi tolik společného, jako klokan, kostkovaná košile a můj bratr dohromady. Myslím geneticky." poznamenala jsem a znovu si je všechny pečlivě prohlédla.
"Žije vůbec Loki?" Tony pozvedl obočí.
"Ne. Nežije. Ale může sem přijít, kdy chce."
"Takže žije."
"Ne, prostě..neřeš."
"Myslíš, že nemáme stejné oči?" Tony se postavil vedle Sashy a spolu s ní mě probodl pohledem.
"No, v těch tvých jsem možná zahlédla stopu modři."
"Vážně?"
"Ne." rázně jsem zavrtěla hlavou.
Pepper si stoupla vedle Tonyho, takže Sasha teď byla mezi nimi. Nejistě jsem se ohlédla na Clinta, který pokrčil rameny.
"Jste si jistí, že není adoptovaná?" ukázala jsem na všechny tři.
"Adoptovaná? Jak by mohla být adoptovaná?!" zhrozila se Pepper a přitáhla si dceru blíž k sobě.
"Ne? Není?" otočila jsem se na Tonyho. "A jsi si jistý, že je tvoje?"
Tony se zamyšleně podíval na Pepper, která mu pohled zamračeně opětovala. Potom koukl na mě.
"Jsi celkem slušná rozvracečka vztahů, víš to."
"Jen těch cizích." usmála jsem se a líbla Clinta na tvář.
Tony se opět obrátil k Pepper. Prohlížel si ji s přimhouřenýma očima a ruce měl založené na prsou. Sasha se posadila a nohy jí teď visely přes okraj linky.
"Počkej. To tě to vážně nikdy nenapadlo?" s mírným úsměvem jsem se zamračila.
"Napadlo. Ale nikdy jsem o tom nepřemýšlel.. Pepper, je Sasha moje?" nasadil vážný tón. Zase jsem jednou něco pokazila. Bože můj.
"Jistě!" Pepper vypadala dost nervózně. "Samozřejmě, že je tvoje. Nic takového by tě nenapadlo, kdyby se ona nevrátila!"
"Hej." napomenul jí klidně Clint a objal mě kolem pasu.
"Vždyť je to pravda. I poprvé nás rozdělila, copak jí to dovolíš i na podruhé? Ty věříš víc jí, než mě?"
"Vlastně, na poprvé jsi odešla dobrovolně." připomněla jsem.
Pepper zatla pěsti. Tony na ní stále zamyšleně zíral. Už mě to omrzelo. Dvěma kroky jsem překonala vzdálenost mezi námi a dala Pepper dlaň na čelo. Hned na to jsem v hlavě měla její vzpomínky. Prodrala jsem se až k jádru naší debaty a pak se opět vrátila k sobě.
"No páni." nakrabatila jsem obočí a naštvaně na Pepper hleděla.
"Co?" Tony zpozorněl.
Já byla rozzuřená. Jo, Pepper Tonyho podvedla. To jsem jí vlastně ani neměla za zlé, protože v tu dobu se s ním vlastně rozešla. Ale když zjistila, že je těhotná, její přítel se na ni vykašlal a ona letěla za Tonym, se kterým se vyspala, aby si myslel, že je to dítě jeho. Nehoráznost. Ale ona Tonyho milovala. A on jí taky. Mohl se na ní vykašlat, ale neudělal to.
Hleděla jsem jí do očí. Vypadala vystrašeně. Ach jo. Loki by mě za tohle zaškrtil.
"Je tvoje." řekla jsem prostě a povzbudivě jsem se na Starka usmála. Pepper si nepatrně oddechla. Tohle si budu do smrti vyčítat.


Oukej. Takže takhle já vidím Sashu. Vy si jí představujte, jak chcete. Ale Sashu jsem udělala podle mé sis, takže jí tak prostě i vidím. Logic. Sasha se bude chovat tak, jako moje sis a ta se chová.. no. Je drzá. Tak se kdyžtak nelekejte- ;p (nope, ta mikina není Tonyho, ta je meine)

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Clarissa Clarissa | Web | 24. října 2014 v 15:42 | Reagovat

Ach, jak mi tohle jenom chybělo... :D Rychle pokračování!

2 Chane Chane | Web | 29. října 2014 v 20:04 | Reagovat

Oh bože Loki. Ty jsi mi vážně moc chyběla. těším se na další :) :-D

3 Veri Veri | 31. října 2014 v 21:38 | Reagovat

Žůžo :D
(po půli lahvy fernetu ti k tomu víc neřeknu) :DD

4 Pacakspacak Pacakspacak | E-mail | Web | 18. listopadu 2014 v 17:11 | Reagovat

Ještě že jsem se zase vrátila k fanfic, je to po té době takové.. ještě více úžasné než kdy před tím :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama